Článek
Jsem studentka na Masarykově univerzitě v Brně. Po několika špatných zkušenostech jsem si dala na neurčito pauzu od randění a jakýchkoliv románků. Všem svým kamarádům, včetně Jakuba, jsem to řekla na rovinu.
S Jakubem jsme se znali od prváku jen od vidění. Víc jsme se začali bavit až letos v lednu, když jsme spolu měli jeden seminář. Naše přátelství bylo čistě platonické. Aspoň z mé strany.
Jakub bydlí ve společném bytě s Lukášem, který se zase dobře zná s mým nejlepším kamarádem Martinem. Před pár týdny se Lukáš stěhoval a při balení našel v zadní části společné skříně srolovaný plakát.
Rozbalil ho. Byla na něm kresba nahé dívky v explicitní sexuální pozici. A ta dívka vypadala… přesně jako já.
Lukáš mě skoro nezná, ale i tak ho to okamžitě praštilo do očí. Obličej, postava, dokonce i obě moje mateřská znaménka – jedno na viditelném místě a druhé, o kterém mohl vědět jen proto, že jsem se o něm jednou zmínila v hovoru. Všechno sedělo.
Lukášovi z toho bylo zle. Kresbu vyfotil a poslal ji Martinovi s tím, že by mi to měl ukázat. Martin mi to obratem přeposlal.
Podle podpisu na kresbě jsem našla umělce na Twitteru. Je to ilustrátor, který kreslí lechtivé obrázky na zakázku a často je pak zveřejňuje. Projela jsem jeho profil a našla to.
Byla tam. Moje nahé tělo, nakreslené a vystavené na internetu. Příspěvek byl z února. To znamená, že si to Jakub objednal před několika měsíci. Přesně v době, kdy jsme se začali víc bavit.
Celou tu dobu, co jsme si povídali, co jsme spolu chodili na obědy, co se tvářil jako kamarád, měl doma tuhle kresbu.
Je to už dva týdny, co jsem to zjistila, a cítím se naprosto znechuceně a poníženě. Cítím se špinavá. Přestala jsem s ním skoro úplně komunikovat, odpovídám jen v krátkých, jednoslovných větách.
Mám strach.
Mám strach, že když s ním přestanu mluvit úplně nebo mu řeknu, že o tom vím, naštve se a začne tu kresbu šířit dál. Lukáš slíbil, že mu nic neřekne, a zatím to dodržel.
Chci Jakuba úplně vymazat ze svého života. Chci, aby ten umělec smazal ten příspěvek z Twitteru. Ale jsem paralyzovaná strachem a studem. Nechci na tu kresbu upozorňovat ještě víc. A děsí mě pomyšlení, že Jakub musel tomu umělci poslat moje fotky jako referenci.
A tak se ptám, co mám dělat?
Mám se pokusit kontaktovat toho umělce a žádat smazání? Jak si můžu být jistá, že to udělá?
Mám konfrontovat Jakuba? Už s ním nikdy v životě nechci promluvit, ale co když tu kresbu ze msty zveřejní? Mám ho jen tiše zablokovat a doufat, že se nic nestane? Je tu někdo, komu bych ho měla nahlásit? Škola? Policie?
Nebo přeháním a mám nedělat nic?
Vrací mi to všechny ty hnusné zážitky z minulosti a já se z toho všeho jen třesu. Jsem v koncích.
Stali jste se obětí narušení soukromí, které otřáslo vaší důvěrou v lidi? Podělte se o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz. Někdy je důležité vědět, že v tom nejste sami.
