Článek
Srdce mi to v tu chvíli zlomilo na dva kusy. Miloval jsem ji, teprve před třemi měsíci jsme se brali a já si na oslovení „manželko“ sotva zvykl. A teď tohle. Proč jsem pro ni jen druhá volba? Copak mě vůbec nemiluje? Tyhle otázky mě sžíraly. Dnes ráno jsem se rozhodl, že to takhle nenechám.
Po snídani jsem jí řekl, že si musíme sednout a promluvit. Zdráhala se, ale trval jsem na tom, že je to důležité. Posadili jsme se v obýváku a ona hned spustila: „Já vím, o co jde.“ Začala okamžitě plakat a tvrdit, že to byl jen hloupý vtip, že to tak nemyslela. Opakovala jen „miluju tě, miluju tě“, ale znělo to prázdně.
Řekl jsem jí, že nemůžu být v manželství, kde mě ten druhý nemiluje stejně jako já jeho. Snažila se mě přesvědčit, že mě miluje a že pro ni znamenám všechno, ale byly to jen kecy. Cítil jsem to. Řekla, že mě nechce ztratit, ale já už věděl, že tohle manželství nebyl správný krok. A tak jsem to ukončil. Řekl jsem jí, že vím, jak to se mnou doopravdy má, a že je od ní neuvěřitelně hnusné, jak si s mými city hrála.
Naštěstí nemáme děti. Platím celý byt, ve kterém bydlíme, a kromě jejího oblečení vlastním skoro všechno. Dokonce i auto, kterým jezdí. Věděl jsem, že po rozchodu jí toho moc nezbyde. A v tu chvíli jsem nikdy v životě nebyl šťastnější za jedno rozhodnutí – podepsali jsme předmanželskou smlouvu.
Po pár vteřinách trapného ticha na mě procedila skrz zuby: „Jdi někam.“ A pak začala křičet. „Nemůžeš to prostě jen takhle skončit!“ Řekl jsem jí, že můžu dělat, co chci. V tu chvíli se stala úplně nepřátelskou. Ječela na mě: „Jsi to nejhorší, co mě v životě potkalo! Myslíš, že si někoho nenajdu? A myslíš, že ty si někdy najdeš někoho tak dobrého jako já? Jsi takovej naivka, Tomáši!“ Popadla kabelku, telefon a práskla za sebou dveřmi.
V ten moment jsem si připadal jako v nějakém hloupém seriálu z televize. Sedl jsem si na gauč a rozbrečel se. Brečím vlastně i teď, když to píšu. Jsou to slzy štěstí i smutku. Bylo jen otázkou času, než by mě podvedla nebo opustila. Nikdy mě nemilovala, teď je to jasné. Náš vztah byl naprosto jednostranný a já se cítím jako naprostý blbec, že jsem to neviděl dřív. Zítra začnu balit všechny její věci do pytlů na odpadky, protože tam v podstatě patří. Vím, že můj život se teď už jen zlepší.
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
