Čas k usmíření: Pro přilákání schopných Němců je třeba Benešovy dekrety revidovat

Edvard Beneš působil jakožto druhý československý prezident v letech 1935 až 1948. Respektive jeho působení ve funkci můžeme rozdělit mezi období let 1935 a 1938 a 1945 až 1948.

V období tzv. Druhé republiky a následné německé okupace až do května 1945 žil a politicky působil v exilu. Bezprostředně po přijetí mnichovské dohody Beneš abdikoval, nechal si převést nejméně milion korun v britských librách na konto v londýnské bance a i s manželkou opustil Československo a přesunul se do Londýna. Roli legitimního prezidenta zbytku Československa tak zatím plnil Emil Hácha.

Na zániku republiky tak měl kontroverzní prezident bezesporu lví podíl. Ostatně coby dlouholetý ministr zahraničí vždy spíše byl diplomatem než státníkem. V krizových obdobích se tak převážně snažil hledat kompromisy.

Svým politickým působením tak mimo jiné otevřel cestu k působení tehdejší Komunistické strany Československa, která se následně u moci udržela až do roku 1992. A přispěl tak na území našeho státu k totalitě trvající více než 40 let.

V exilu během druhé světové války a krátce po jejím skončení vydal i tzv. Benešovy dekrety, nařízení, které dodnes vzbuzuje emoce. Všechny byly ratihabovány, to znamená dodatečně vyhlášeny za platný zákon, Prozatímním Národním shromážděním ústavním zákonem č. 57/1946 Sb.

Jednalo se o soubor nařízení, z nichž ovšem na domácí politické scéně dodnes nejvíce rezonuje to, které připravilo odsun Němců z československého pohraničí. Hlavním tehdejším záměrem byla kontrola německého obyvatelstva a tlak na to, aby vysídlení proběhlo co nejrychleji.

Tato kapitola českých dějin se pochopitelně dodnes dotýká nejen Čechů samotných, ale také česko-německých vztahů. Do válkou zcela zdevastovaného Německa mířilo z Československa více než 2 miliony vysídlenců. Takzvaný divoký odsun se přitom neobešel bez násilností.

Společné soužití Čechů a Němců na území českých zemí má přitom již dlouhou tradici. Za počátek historie působení německé menšiny v Česku je považována kolonizace českého pohraničí, která započala již na sklonku 12. století. A jen v roce 1930 žilo na území českého státu dle dostupných informací celkem 3,15 milionu Němců.

Od nuceného vysídlení uplynulo již sedm dekád, dnešní Česko si však stále s bolavou kapitolou svých dějin poradit neumí. A že si s dědictvím po vysídlení neporadilo ani prakticky, to dokazuje i každodenní pohled na periferii republiky.

Pohraničí je oblastí, kde bují ekonomické problémy i sociální nerovnost. K nejpalčivějším problémům patří vysoká nezaměstnanost těchto regionů, vysoké počty obyvatel v dluhové pasti a exekuci, ale třeba i zvýšená míra potratů. V neutěšené situaci se zdejší obyvatelstvo přimyká k populistickým ideologiím.

Z toho pak vyplývá odliv všech schopnějších osobností a minimální ochota začít systematicky budovat, vnášet do prostředí inovace a konečně vytvořit z příhraničních lokalit životaschopné části České republiky.

Řešením by tak mohlo být obnovit někdejší vzájemné soužití, konečně zapomenout na historické křivdy, jichž se nakonec dopustily obě strany a přilákat německé obyvatelstvo do těchto končin jednoduše zpět.

Ostatně Německo je nyní ekonomickým motorem Evropy a stalo se technologickým lídrem, což se mimo jiné projevilo i na možnostech zaručujících levné energie. Státu se tak nepopiratelně daří, a navzdory tomu, že se čekalo, že my východní státy Evropské unie se budeme Německu přibližovat, díky otevřenosti i ekologické transformaci nám utíká mílovými kroky. Důvodů, proč je lze považovat za velmi schopné, existuje však mnohem víc. Přivést je opět do pohraničí, kam historicky patří, by tak mohlo být řešením, jak se konečně přiblížit západní Evropě. A co vy, dokážete si představit návrat k naší společné historii?

1) Edvard Beneš:

https://www.hrad.cz/cs/prezident-cr/prezidenti-v-minulosti/edvard-benes

2) Beneš, jeho politický život a názory: https://dspace.tul.cz/server/api/core/bitstreams/b2b1b9ba-f5dd-44dd-9418-b93011d64dd2/content

3) Benešovy dekrety patří na smetiště dějin: https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/benesovy-dekrety-patri-na-smetiste-dejin-rika-bernd-posselt/r~af39d444eefc11e3b2c6002590604f2e/?redirected=1472149861