Hlavní obsah

Dala jsem ženatému muži své číslo. Myslel si, že mu manželka dala „propustku“

Foto: Pixabay.com

Jsem studentka a potřebuju peníze. Když jsem viděla našeho štamgasta, dala jsem mu své číslo, protože jeho žena chtěla, abych doučovala jejich syna. Jenže jsem to podala tak, že si myslel, že ho balím.

Článek

Jsem studentka vysoké školy a přivydělávám si jako servírka v jedné lepší restauraci v Praze, abych si zaplatila školu. Jeden milý manželský pár, říkejme jim Novákovi, jsou moji štamgasti.

Při jedné z jejich posledních návštěv se u večeře trochu dohadovali o svém synovi Filípkovi, který má problémy s matematikou. Zeptali se mě na názor. Pak se mě paní Nováková zeptala, jestli bych ho nechtěla přes léto doučovat.

Myslela jsem, že je uvidím příští týden, ale pak se svět tak trochu zbláznil a naše restaurace musela dočasně přejít jen na rozvoz jídla. Směn je málo a já nutně potřebuju peníze – online doučování by bylo záchranou.

Včera večer jsem nosila jídlo k autům. A vidím ho. Pana Nováka.

Vrhla jsem se k jeho objednávce a prakticky odstrčila kolegu, abych mu to jídlo mohla doručit já. Na kus papíru jsem rychle načmárala své číslo a vyrazila ven.

Usmál se.

Podala jsem mu jídlo a pak jsem mu podstrčila ten papírek s mým číslem.

Následoval pohled jelena v dálkových světlech. Zíral na mě s vykulenýma očima. Pomalu zamrkal.

Můj mozek, stále v režimu „mise doučování“, vůbec nechápal, co se děje. Naklonila jsem se k němu a s spikleneckým úsměvem jsem řekla: „Vaše paní říkala, že byste měl zájem…“

Jeho hlava se naklonila o 45 stupňů. Zíral na mě s prázdným, nechápavým výrazem. Nevysvětlitelně mlčel.

A v tu chvíli se v mé hlavě něco spojilo. Můj mozek si přehrál celou scénu z jeho pohledu. Uvědomila jsem si, že si myslí, že ho balím. Že mu dávám své číslo a říkám mu, že jeho VLASTNÍ ŽENA říkala, že by měl zájem. Že si myslí, že mu manželka dala propustku.

Zpanikařila jsem.

„Doučování!“ vyhrkla jsem. „Vaše paní chtěla, abych doučovala vašeho syna matiku!“

Pomalu přikývl a oba jsme předstírali, že se ta příšerná fraška právě nestala. „Jo. Jasně. Dobře. Nashle,“ řekl a rychle odjel.

Předstírala jsem úsměv a vběhla zpátky dovnitř.

Polovina mého já doufá, že toho muže už nikdy neuvidím. Ale ta druhá polovina ví, že mi zbývají čtyři čínské polévky do konce týdne, a modlí se, aby tenhle traumatický trapas nebyl příliš velkou překážkou pro to, aby si mě najali.

Dostali jste se někdy do situace, kdy vaše slova nebo činy byly naprosto špatně pochopeny? Podělte se o své nejlepší historky o trapných nedorozuměních na pribehy.kral@seznam.cz!

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz