Článek
Před půl rokem jsem se vdala za Radka a do života mi s ním vstoupily i jeho tři úžasné děti. Patnáctiletá Lucka a osmiletý Matěj s námi žijí ve střídavé péči po dvou týdnech. A pak je tu osmnáctiletá Kristýna, která už bydlí se svým pětačtyřicetiletým přítelem.
S dětmi jsem si od začátku skvěle rozuměla. Ale vztah mezi Kristýnou a jejím otcem se začal kazit právě kvůli jejímu partnerovi. Já jsem se snažila ji neodsoudit, být jí oporou, aby se necítila úplně odstrčená. Možná jsem byla až příliš milá. Kristýna si na to rychle zvykla a začala toho zneužívat.
Zítra má Lucka narozeniny. Protože ji máme zrovna my, rozhodli jsme se je oslavit dnes. Kristýna mi před pár týdny řekla, že si Lucka moc přeje jeden konkrétní kabát. Prošly jsme spolu obchodní centrum, ale neměly jsme štěstí. Tak jsem sedla k internetu, našla na Zalandu podobný, ukázala ho Kristýně a ta nadšeně souhlasila, že se Lucce bude líbit. Objednala jsem ho a zaplatila.
Navrhla jsem Kristýně, že to bude společný dárek od nás obou. Ona přišla s nápadem, já ho sehnala a zaplatila. Zdálo se mi to fér.
Jenže pak přišla textovka. Kristýna mi napsala, že si přeje dát kabát Lucce sama, až bude u jejich mámy. Prý aby dokázala, jak jsou s přítelem úspěšní a že se umí postarat.
Odmítla jsem. Napsala jsem jí, že je mi líto, ale že je to společný dárek a Lucka má narozeniny dnes u nás. Kristýna se urazila a napsala mi, že jsem sobecká. Byla jsem v koncích. Radek ležel doma se zápalem plic a já ho nechtěla zatěžovat.
Oslava se konala. Pozvala jsem Kristýnu na večeři do Lucky oblíbené restaurace. Přišla. I s tím svým přítelem. Lucka si mě pak odtáhla stranou a poprosila mě, jestli by příště mohl zůstat doma, že ho opravdu nemá ráda.
Doma při rozbalování dárků si Kristýna neodpustila hlasitou poznámku, že kabát byl „celý její nápad“ a že přesně tenhle vybrala ona. Překousla jsem to a soustředila se na radost v očích Lucky. Nechtěla jsem jí kazit večer.
Když jsem večer odvážela Lucku a Matěje k jejich mámě, stalo se něco nečekaného. Sotva děti zapadly do dveří, Radkova bývalá žena mě zastavila. „Dito, musíme si promluvit o Kristýně,“ řekla vážně.
Byl to skvělý, upřímný rozhovor. Shodly jsme se, že Kristýnino chování je problém, který ovlivňuje obě domácnosti a hlavně její sourozence. Ulevilo se mi, že v tom nejsem sama. Že jsme tým, který se snaží pro děti dělat to nejlepší.
Později jsem mluvila i s Radkem. Souhlasil, že si s Kristýnou promluví on. Probrali jsme i moji roli v její výchově a co od sebe můžeme navzájem čekat. Byla to těžká zkouška, ale možná právě ta nám ukázala, že i moderní, složitá rodina může držet pohromadě, když se všichni snaží. Ta cesta je trnitá, ale vím, že po ní nešlapu sama.
Navigujete složitým terénem smíšené rodiny a čelíte nečekaným výzvám? Podělte se o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz. Vaše zkušenosti mohou být majákem pro ostatní na podobné cestě.
