Článek
Jsme s bratrem Vojtou jako oheň a voda. Já byl vždycky ten divoký. Mejdany, drogy, rvačky s místní partou. On byl pravý opak. Tichý kluk, co seděl doma u počítače a skoro nevycházel.
Když jsem teď přijel na svátky domů, začal jsem si ho dobírat, že v sedmnácti ještě neměl holku a je panic. K mému překvapení mi oznámil, že přítelkyni má. Anetu. A že Aneta zrovna pořádá velký mejdan.
Máma ho tam samozřejmě nechtěla pustit. Je na něj přehnaně opatrná. Mě samotnou měla v sedmnácti a nechce, aby Vojta udělal stejnou „chybu“.
Pustil jsem se s ní do hádky. Že ho moc dusí, že potřebuje žít. Dokonce jsem nabídl, že tam půjdu s ním jako dozor. Nakonec, po dlouhém přemlouvání, povolila.
Věděl jsem, co se ten večer stane. Dal jsem Vojtovi trapnou, ale nutnou přednášku o používání kondomu. Byl z toho celý nesvůj.
V den D jsem ho odvezl na místo. Aby si máma myslela, že jsem tam s ním, ale já jsem se samozřejmě okamžitě zdekoval do hospody.
Když jsem ho v noci vyzvedával, zářil jako sluníčko. Bylo mi jasné, že mise byla úspěšná. Doma nás ale čekala studená sprcha. Mámina kamarádka mě viděla v té hospodě. Dostal jsem neuvěřitelnýho seřacha za to, že jsem lhal.
To ale nebylo nic proti tomu, co přišlo o pár týdnů později.
Vojtova přítelkyně Aneta mu oznámila, že je těhotná. A že si to dítě nechá.
V tu chvíli se rozpoutalo peklo a všechen hněv mé matky se obrátil proti mně. Já jsem za to mohl. Já jsem ho zkazil. Já jsem zničil jeho budoucnost.
A já jsem věděl, že má vlastně pravdu. Choval jsem se jako nezodpovědný blbec.
Vojta byl v šoku, vyděšený. Anetina rodina ji najednou začala tlačit do potratu. Celý svět se jim hroutil. A já jsem si uvědomil, že teď už nemůžu být jen ten starší brácha, co dělá vtípky. Teď musím být ten dospělý.
Máma se mnou sice dodnes nemluví, ale já jsem se rozhodl, že v tom Vojtu nenechám.
Pomohl jsem mu najít práci. Tlačím na něj, aby si dodělal maturitu. Založil jsem mu spořicí účet pro malého.
A s mou přítelkyní jsme se rozhodli, že si najdeme větší byt a vezmeme je na nějaký čas k sobě, abychom jim pomohli se postavit na nohy.
Takže tak. Z mého hloupého pokusu udělat z bráchy chlapa se stala životní lekce pro mě. Chtěl jsem, aby přišel o panictví, a místo toho z něj bude táta. A ze mě strejda.
A já se o ně postarám. I kdyby to bylo to poslední, co v životě udělám.
Udělali jste taky někdy chybu, která měla obrovské a nečekané následky pro vaši rodinu? Jak jste se k tomu postavili? Napište mi na pribehy.kral@seznam.cz. Někdy ty největší omyly vedou k největším životním lekcím.
