Článek
Vzdálené planety fascinují lidstvo odjakživa. Seriózně se tímto tématem zaobírá i moderní věda. A předmětem jejích hypotéz je tak i otázka, zda na Marsu může existovat život či snad dokonce, zda tam někdy přímo existoval, ať už na jeho povrchu nebo pod ním.
Mars je planetou nejbližší Zemi a jeví se být momentálně zcela bez života. Přesto tato otázka nedává odborníkům spát. V současnosti už zjistili, že na rudé planetě před 3 miliardami let panovalo podobné klima, jako je na Zemi. Docházelo ke střídání vlhkých a suchých období, což hypoteticky mohlo vytvářet vhodné prostředí pro život, respektive pro vznik organických sloučenin považovaných za předchůdce života.
Podle dalších zjištění se na severní straně planety nacházelo v minulosti také moře, přičemž jeho hloubka mohla činit až 300 metrů. Dnes rudá planeta ve skutečnosti v dávných časech mohla být i modrá. Hovoříme konkrétně o období před přibližně 4 miliardami let. Vědci z University of Copenhagen dokonce přišli se zjištěním, že tak Mars tak mohl mít podmínky pro život dříve než Země.
Právě v tomto oceánu se zřejmě vyskytovaly teplé podmořské prameny nabízející příznivé podmínky pro život. Podle dalších poznatků disponovala planeta i magnetosférou, která zajišťuje základní předpoklady na zachování života na planetě.
Vědci objevili důkazy o mikrobiální formě života
Za dno někdejšího jezera se dnes považuje kráter Gale. A právě na jeho průzkum se zaměřilo vozítko Curiosity amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Data z něj se potom pokusil analyzovat tým expertů z Francouzského národního centra pro vědecký výzkum, Université Paul Sabatier a Université Claude-Bernard-Lyon-I ve Francii.
Následně výsledky svého bádání publikovali ve studii uveřejněné v časopise Nature. Vyplývá z ní, že Curiosity skutečně nasbíralo důkazy přítomnosti organických molekul. Tyto doklady ovšem nejsou zcela jednoznačné, jelikož tělesa, která připomínají mikroorganismy, vznikají i řadou anorganických reakcí. Většina vědeckých kapacit se však přiklání k tomu, že život na Marsu skutečně existoval alespoň ve své mikrobiální podobě.
K tomu přispívá i další argument: V současné době není Mars ani vulkanicky nebo tektonicky aktivní na rozdíl od Země. V minulosti tomu však mohlo být jinak. Vulkanická aktivita poblíž vodního zdroje mohla pohánět hydrotermální systémy, které mohly rovněž být prospěšné pro různé formy života.
Co je vlastně příčinou toho, že vývoj života nepokračoval? Důvod, proč dnes již Mars je zdánlivě mrtvou planetou by podle přelomové studie publikované pod záštitou University of Arkansas mohl spočívat v tom, že mikrobi produkovali metan. Tím dokázali narušit atmosféru. Došlo tak ke změně klimatu a lze říci, že původní organismy tak prakticky vyhubily sebe samotné.
Ani tato teorie ovšem nemusí být stoprocentně platná. Vyloučit totiž nemůžeme dokonce ani současnou existenci živých organismů. Zásobárna ledu na Marsu pohřbená pod vrstvou prachu má podle odhadů stejný objem vody jako Rudé moře. A právě led by taktéž nyní mohl ukrývat mikrobiální život.
Život na Marsu možná stále je
Zřejmě se totiž pod ním totiž podle astrobiologů vyskytují kapky roztáté vody. Což znamená, že míra slunečního záření, která tímto povrchem proniká, by měla dostačující pro mikrobiální život a fotosyntézu. Dosud se však neobjevily důkazy, které by podobné teorie hodnověrným způsobem potvrzovaly.
Nenajdeme-li přesvědčivé důkazy o života původního nebo stávajícího, je perspektivní možné zcela nové osídlení Marsu lidmi? Přestože někteří vizionáři o kolonizaci usilují a optimisté předpokládají, že se první člověk na povrchu rudé planety ocitne už v roce 2030, jde o plán, který skýtá celou řadu komplikací.
Podle odborníků by delší pobyt zde mohl lidem způsobit nevratné deformace kostí a tkání. Zodpovědné jsou za to rozdílné podmínky v podnebí a gravitaci. Gravitace na Marsu odpovídá pouze 38 % té zemské. Což by vedlo i k problémům s krví a vnitřními orgány. Zásadně se tak podmínky liší od stavu beztíže, který zažívají astronauti dnes. Pro případné výpravy na Mars tak zřejmě budou muset experti navíc zapojit do celého procesu také lékaře.
Na posádku, která by se odvážila sem vstoupit, by čekaly ostré kameny, toxický prach i smrtící záření. Že cesta prvních lidí na Mars bude riskantní, nebezpečná a nepohodlná, to ostatně připouští i Elon Musk, jehož společnosti SpaceX v současné době představuje klíčového komerčního hráče v oblasti příprav kolonizace Marsu.
Zdroje
