Článek
Když jsem Sáru potkal, byla to úžasná holka. Vtipná, chytrá, plná života. Myslel jsem si, že spolu budeme skvělý pár. Poslední měsíc se ale náš vztah proměnil v noční můru a já mám pocit, že jsem v pasti.
Začalo to tím, že mě začala urážet za úplné maličkosti. Třeba jsme si volali přes videohovor a já ji kvůli špatnému internetu neslyšel. Okamžitě se naštvala, že ji neposlouchám, a začala mi nadávat. Většinou jsem to jen přešel a neřešil.
Dneska mi ale došla trpělivost. Zase se to stalo. Zase na mě křičela kvůli nějaké hlouposti. Prostě jsem to nevydržel a řekl jí, ať mě nechá být. Dal jsem si telefon na režim „Nerušit“ a snažil se uklidnit.
Když jsem si po 45 minutách zkontroloval zprávy, měl jsem tam přes 30 zmeškaných hovorů a desítky zpráv. Byla to směs vzteku, smutku a výčitek.
Ignoroval jsem to. Opravdu jsem neměl sílu se s ní hádat. A pak to přišlo.
Napsala mi, že krvácí do umyvadla. A vzápětí mi poslala video, jak se řeže.
Ty obrazy se mi vypálily do hlavy. Nemůžu je dostat pryč. Cítím se zodpovědný. Mám pocit, že je to moje chyba. Okamžitě jsem napsal jejímu tátovi, ale byla noc, takže spal.
Naštěstí je naživu. Podařilo se mi ji po telefonu uklidnit tím, že jsem se jí za všechno omluvil. Ale necítím se dobře. Necítím se vůbec dobře.
Mám pocit, že jsem v pasti. A je mi neskutečně, kurevsky smutno. Připadám si jako monstrum, které ji k těmhle věcem dohání. Nikdy jí neřeknu nic ošklivého, nikdy jí nenadávám. Jen jsem chtěl být chvíli sám, a skončilo to takhle.
Omlouvám se za tenhle výlev, ale nevím, co mám dělat. Moje emoce jsou směs zodpovědnosti, pocitu uvěznění a lítosti.
Potřebuje pozornost, ale já jsem jen člověk. Jsem student, mám své povinnosti, zkoušky. Nemůžu s ní trávit 24 hodin denně. A pokaždé, když potřebuji prostor, skončí to vyhrožováním.
Po té hrozné noci jsem byl v kontaktu s jejím otcem. Situaci začali řešit a Sára dostává odbornou pomoc, což je pro ni to jediné správné.
Já jsem ale vyčerpaný. Nespím. A došlo mi, že pokud zůstanu v tomhle vztahu, zničí mě to.
Než jsem ji poznal, byl jsem mnohem šťastnější a pozitivnější. Chci ten pocit zpátky. Rozhodl jsem se z tohohle vztahu odejít a sám si najít terapeuta, který mi pomůže se s tímhle traumatem vyrovnat.
Doufám, že za pár let pochopí, proč jsem to musel udělat. Doufám, že se uzdraví. Ale já už její zachránce být nemůžu a nechci. Musím zachránit sám sebe.
Důležité upozornění: Tento příběh popisuje extrémní psychický nátlak a manipulaci. Pokud se vy nebo někdo ve vašem okolí potýkáte se sebepoškozováním, myšlenkami na sebevraždu nebo se cítíte v nebezpečné či manipulativní situaci, okamžitě vyhledejte odbornou pomoc. Nejste na to sami.
- Linka bezpečí (pro děti a studenty do 26 let): 116 111 (nonstop, zdarma)
- Pražská linka důvěry: 222 580 697 (nonstop)
- V případě akutního ohrožení života volejte záchrannou službu na lince 155.