Článek
Stalo se to dnes, v neděli 3. srpna. Jsem s manželkou Evou a její rodinou na dovolené v rakouských Alpách. Dorazili jsme do hotelu, ubytovali se a já jsem si pak odskočil na pár piv s kamarádem, který tu poblíž bydlí.
Zatímco jsem byl pryč, přišla mi od Evy zpráva. Psala, že si měníme pokoj s jejími rodiči, protože ten náš měl balkon a ten jejich ne. A její táta si chtěl na balkoně kouřit. Odepsal jsem „ok, jasně“ a domluvili jsme se, že si po mém návratu vyměníme karty od pokoje.
O pár hodin později mě kamarád vysadil u hotelu. Měl jsem lehce upito a na nějakou textovku jsem si ani nevzpomněl. Automaticky jsem zamířil do našeho původního pokoje – toho s balkonem.
Karta fungovala, tak jsem vešel. Z koupelny jsem uslyšel téct sprchu. A v mé lehce ovíněné hlavě se zrodil geniální, milostný nápad. Překvapím svou ženu!
Shodil jsem ze sebe všechno oblečení. Úplně donaha. Dveře do koupelny byly pootevřené. To je osud, říkal jsem si. Nadechl jsem se, rozrazil dveře a vítězoslavně zařval:
„TATÍNEK JE DOMA!“
Pohled, který se mi naskytl, si budu pamatovat do konce života. Ve sprše stál můj nahý tchán. A zíral na mě s výrazem, ve kterém se mísila nedůvěra, zmatek a hlavně – čistá, nefalšovaná zuřivost.
Ztuhl jsem. Na vteřinu jsme tam jen tak stáli v tichu, dva nazí muži, a zírali na sebe. Ticho prolomil jeho řev:
„CO TO, SAKRA, JAKUBE?!“
V tu chvíli se mi v hlavě restartoval systém a naskočil jediný program: útěk. Vystřelil jsem z koupelny, oblékl se rychlostí, o jaké jsem ani netušil, že jsem schopen, a vyběhl z pokoje.
Kartu od našeho správného pokoje samozřejmě nemám. A sakra se nehodlám vracet, abych si o ni řekl. Takže teď sedím v téhle kavárně, čekám, až se Eva vrátí z večeře, a přemýšlím, jak jí to mám vysvětlit. Jestli to vůbec dokážu vysvětlit, aniž bych na místě umřel studem. Zítřejší rodinný brunch bude zajímavý…
Skončila vaše rodinná dovolená taky naprostým fiaskem? Nebo jste se omylem ztrapnili před svými tchány? Pošlete mi svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz. Sdílená hrůza je poloviční hrůza.
