Článek
Jako stres je označována přirozená reakce organismu na zátěž, jež může mít jak fyzický, tak psychický charakter. Pokud se člověk nachází ve stresu, obvykle to má vliv na celý jeho organismus, důsledkem tohoto stavu je obvykle zvýšené vnímání reality, citlivost smyslů a také rychlejší myšlení. Jedná se ovšem o stav výrazně vyčerpávající, který je člověk schopen snášet pouze po omezenou dobu. V případě dlouhodobého stresu především psychickou zátěží může docházet k závažným zdravotním problémům. Z tohoto důvodu je potřeba se ideálně naučit stres zvládat tak, aby vás primárně neohrožoval a neznamenal pro vás zdravotní riziko v podobě psychických problémů, ale také nemocí srdce apod.
Stres a jeho symptomy
Stresová reakce obvykle vzniká jako důsledek setkání se stresorem, tedy spouštěčem stresu. Je-li stresoru člověk vystaven krátkodobě, může na něj mít relativně pozitivní vliv a podporovat jeho zdraví i odolnost. Jedná se o tzv. pozitivní stres, který lidé zažívají při adrenalinových sportech nebo při snaze o dokončení pracovního úkolu, na kterém jim záleží a přinese jim úspěch. Pozitivní stres je motivující a může vás vyburcovat k velmi efektivní práci, je však potřeba, aby se střídal s delším klidovým obdobím. Máte-li ovšem stresující práci, nebo právě zažíváte náročné období v soukromé oblasti, hrozí vám při nadměrné zátěži až chronický stres, jež je velmi nebezpečný a způsobuje onemocnění, které mohou vést až k nutnosti odborného zásahu. Základními symptomy chronického stresu bývá bušení srdce, bolest hlavy nebo na hrudi, únava a problémy se zažíváním. Tyto se mohou postupně přetavit v poruchy spánku či psychické potíže.
Jak probíhá stresová reakce
Reakce na stres může být u různých lidí různá právě s ohledem na stresor, který ji vyvolává, a jejich obecnou odolnost. Obvykle se však stresová reakce člení do tří fází, jedná-li se náhlé vystavení stresoru, které postupně odezní. V tomto případě člověk prochází fází akutní (zvedne se hladina adrenalinu a člověk je připraven bojovat nebo rychle utíkat), fází rezistence a fází vyčerpání. Délka působení stresoru pak určuje také délku působení druhé a třetí fáze, akutní fáze bývá ve všech případech velmi krátká. Zažíváte-li chronický stres, bývá fáze resistence velmi dlouhá a vyčerpávající, jelikož člověk hledá stále způsoby, jak lépe stres zvládat.
Pokud se mu to nakonec nepodaří, pod zvyšující se zátěží nakonec přejde do vyčerpání, které narušuje imunitu (organismus nemá dostatek živin a energie na její udržování). Tento druh stresové reakce obvykle navazuje na běžný (každodenní) stres, který na člověka doléhá z práce, školních a jiných povinností, nebo nevyřešených partnerských a rodinných vztahů nebo třeba dlouhodobé nezaměstnanosti. Je-li stresor závažnějšího charakteru (například ztráta blízké osoby, nemoc apod.), může jeho působení vést až k posttraumatické stresové poruše.
Jak se vypořádat s každodenním stresem
Máte-li náročné povolání, ne příliš harmonický vztah, složitý rodinný život nebo spoustu povinností v soukromé i profesní oblasti, budete pod určitou zátěží pravidelně a je vhodné naučit se zvládat každodenní stres tak, abyste měli čas mezi jeho ataky odpočívat. K úspěšnému zvládání každodenního stresu slouží tzv. řízení stresu nebo management stresu, který vám pomůže nejdříve identifikovat stresory a následně vás naučí, jak s nimi pracovat.
Identifikace stresorů a přístup k nim
Máte-li pocit, že jste neustále ve stresu a začínají se na vás projevovat symptomy stresu chronického, je vhodné s tím začít něco dělat. Prvním krokem správným směrem je identifikace jednotlivých stresorů a jejich účinku, tedy míry stresu, kterou vyvolávají. Toto lze řešit především dlouhodobým pozorováním. Vhodným nástrojem k tomu může být deník, do kterého si budete po určitou dobu zapisovat věci, které ve vás vyvolávají stresovou reakci a přidělte jim intenzitu.
Eliminace špatných návyků
Jakmile určíte nejčastější stresory, je vhodné se zaměřit na to, jakým způsobem se snažíte je zvládat – řada lidí v tomto směru obvykle aplikuje špatné návyky, jako jsou kouření, alkohol, konzumace nezdravého jídla, ale také vyhýbání se úkolům a prokrastinace. Druhým krokem zvládání stresu by tak měla být snaha o odstraňování těchto špatných návyků a jejich nahrazování novými přístupy. Zkuste místo nich aplikovat techniky uvolňování stresu, jako jsou dechová cvičeni, konzumace zdravých svačinek či cvičení fyzické, konverzace s dalšími lidmi apod.
Změna životního stylu a harmonogramu
Ideální cestou, jak se zbavit chronického stresu, je maximálně eliminovat stresory. Vhodné proto je jednak zavést do svého aktuálního života prvky zdravého životního stylu a udělat si čas na odpočinek.
Závěr
Stres je přirozená reakce lidského organismu na něco, co vnímá jako nebezpečí. V malé míře může mít stres pozitivní vliv na zdraví i odolnost člověka, pokud jsme mu však vystaveni dlouhodobě, bude mít spíše opačný efekt. Každodenní stres způsobují běžné povinnosti, stupňuje se však nevhodnými návyky, které používáme na odbourání stresu. Správný přístup tak lze získat aplikací postupu managementu stresu.
Zdroje
1) Stres – proč ho prožíváme a jak nás ovlivňuje? Příznaky a léčba
2) Stress Management: How to Reduce and Relieve Stress
3) 5 tips to manage stress
4) Ways to Manage Stress
