Prokrastinace: Jak se jí bránit a nemít zbytečné stresy

V běžném každodenním i profesním životě často plníme různé úkoly, které mají své termíny. Nemusí se jednat pouze o klasické úkoly pracovní, i v běžném soukromém životě musíme dělat spoustu věcí, které mají být provedeny do určitého data nebo času (podat přihlášku, odevzdat daňové přiznání apod.). Jedná se většinou o povinnosti, kterým se jednoduše nevyhneme a u nichž by bylo ideální splnit je s předstihem, jelikož spousta lidí je nechá na poslední chvíli, a to nejen kvůli tomu, že by skutečně neměli čas daný úkol splnit. Řada z nich podlehne prokrastinaci, tedy vědomému odložení povinnosti i navzdory tomu, že se blíží její termín a člověk může mít problémy z jejího nesplnění. Proč prokrastinaci propadáme a jak se jí bránit.

Nesplnit nebo jak se lidově říká „prošvihnout“ termín se občas zadaří prakticky každému. Pokud však plnění úkolu neustále oddalujeme i přesto, že si jsme vědomi toho, že už jej možná včas splnit nestihneme a jaké důsledky to pro nás bude mít, lze říci, že prokrastinujeme. Jako prokrastinace je označováno takové jednání, kdy si člověk hledá kontinuálně nějakou náhradní (a často nevýznamnou nebo nepotřebnou) činnost, jen aby se nemusel pouštět do nepříjemného nebo náročného úkolu, o kterém ví, že mu zabere spoustu času a bude na něj muset vydat nemalou energii.

Přestože se s prokrastinací nejčastěji potýkají studenti, může se objevit prakticky v každém období života a ve spojení s jakýmkoliv typem úkolu (třeba i úklidem nebo neustále odkládanou opravou nějakého zařízení apod.). Někteří lidé jsou schopni nutkání k prokrastinaci překonat, jiní se naopak mohou dostat až do stavu prokrastinace chronické. Její příčinou je obvykle neschopnost správně odhadnout čas potřebný ke splnění nějakého úkolu, k němuž se nakonec sice dostaneme, ale obvykle až poté, co už nám „nateklo do bot“, tedy poté, co již měl být dávno splněn.

Fenomén prokrastinace je již nějaký čas podrobně studován a bylo tudíž identifikováno hned několik specifik, které s sebou nese. Jedním z nich jsou kategorie příčin, jež obvykle prokrastinaci způsobují. Jedná se především o příčiny uvedené níže.

Ať už vysokou školu studujete, vyučujete na ní nebo se věnujete vědecké práci, prokrastinace bude nejspíš vaším denním chlebem. Důvodem je především skutečnost, že vaší prací (či cílem studia) je něco pochopit nebo najít nějaké řešení, což vyžaduje jednak hodně soustředění, jednak studování zdrojů, které vás může snadno zatáhnout do slepé uličky, aniž byste si toho všimli. Právě v tomto případě bývá nejčastěji důvodem prokrastinace špatný odhad, a to jednak na straně nesprávně stanoveného rozsahu práce či času, který k jejímu dokončení zbývá, jednak přesvědčením, že je k zahájení práce nutná inspirace, na kterou neustále čekáme. Ve skutečnosti nám ale v takovém případě chybí podstatná motivace.

Druhou hlavní příčinou prokrastinace bývá okamžité zaujetí. Zájem o práci obvykle opadá v závislosti na tom, jak daleko je její možná odměna. U krátkodobých projektů či úkolů míváme větší motivaci k jejich plnění, jelikož nám přinesou příjemný pocit dobře odvedené práce rychle a bez větší námahy. Čím více je tato vnitřní motivace vzdálená, tím vyšší bývá sklon k prokrastinaci.

Dalšími častými příčinami prokrastinaci bývají potíže s psychikou nebo neurologické poruchy. Prokrastinaci můžeme proto pozorovat u lidí trpících depresemi nebo poruchami soustředění, jako jsou obsedantně kompulzivní porucha či ADHD. Prokrastinaci lze tedy do určité míry považovat za jeden z projevů psychických nemocí či mentálních poruch, sama o sobě však ničím takovým není.

Prokrastinace může mít hned několik podob – všechny se vyznačují onou setrvalou tendencí odkládat úkoly, liší se však způsobem, jakým k němu přistupujeme. Základní členění typů prokrastinace je na aktivní a pasivní. Aktivní prokrastinátor obvykle oddaluje práci proto, že ví, že lépe pracuje pod tlakem, pasivní prokrastinátor naopak práci oddaluje, protože se nemůže rozhodnout k tomu s ní začít. Jiné třídění rozlišuje šest kategorií pokrastinujících osob, které jsou uvedeny níže.

Perfekcionista neustále věci odkládá, protože je přesvědčený, že nebude schopen je dokončit dokonale, nebo čeká na perfektní (dokonalé) podmínky pro zahájení práce. Ve skutečnosti však žádné takové podmínky nikdy nenastanou.

Snílek je v podstatě opakem perfekcionisty. Tento typ obvykle odkládá práci proto, že má pocit, že si nezaslouží dostatek pozornosti, protože není potřeba ji dělat do detailu. Ve své hlavě si v podstatě vysní úspěchy, které díky dané práci získá, ale raději upřednostňuje drobné úkoly pro jiné lidi, které jim dodají kýžený pocit dobře vykonané práce.

Vzdorující prokrastinátor je přesvědčen, že úkol, před kterým stojí, by neměl dělat. Jelikož v něm nevidí smysl a jsou přesvědčeni, že by jej měl splnit někdo jiný. Chybí jim základní motivace k tomu práci vůbec začít.

Tento typ prokrastinátora má velmi nízké sebevědomí a nevěří tomu, že je schopen úkol dokončit sám a včas. Neustále přemýšlí, co všechno se může stát, co by jejich snahu mohlo zhatit. Zároveň mívají strach vystoupit z komfortní zóny a pouštět se do věcí, které vyžadují práci s nejistým výsledkem.

Prokrastinace typu tvoření krize je založena právě na čekání na poslední chvíli, kdy se zvedne hladina adrenalinu a člověk pracuje pod tlakem. Důvodem prokrastinace v tomto případě je přesvědčení, že člověk podává maximální výkony právě v časové tísni, kvalita takto odvedené práce však nemusí být valná.

Posledním rozeznávaným typem prokrastinátora je přehnaný detailista, tedy člověk, který si na sebe bere příliš mnoho úkolů a zodpovědnosti, takže mu následně na danou práci nezbývá dostatek času. Jednodušeji řečeno, prokrastinuje plněním urgentnějších úkolů, a tím pádem nestíhá nic.

Existuje několik rad, jak se prokrastinaci vyhýbat, nebo ji alespoň držet na uzdě a dostat se tak do stavu, že budete úkoly řešit včas nebo s předstihem. Tendence k prokrastinaci se objevuje především při velkých a dlouhodobých úkolech, u nichž je vysoká pravděpodobnost pracovní zátěže a stresu, nesprávné prioritizace, nízkém sebevědomí nebo sklouzávání k perfekcionismu či přesvědčení o lepším výkonu pod tlakem. Jejím důsledkem je však vždy mnohem větší stres, který může přerůst až v závažnější zdravotní problémy. Pokud často trpíte některým typem prokrastinace, podívejte se, co odborníci radí.

Ať už využijete techniku Pomodoro při náročných úkolech nebo budete střídat jednodušší a složitější práci, vždy byste měli dbát na plnění dílčích termínů, které si sami stanovíte. Velmi důležité je v tomto případě vždy pracovat tak, abyste opravdu neodbíhali k jiným činnostem. Jakmile nějaký dílčí cíl dokončíte, budete mít z práce mnohem větší radost a namotivujete se.

Pokud budete mít tendenci během práce sklouznout k prokrastinaci, snažte se ji obejít a více se soustředit na zadaný úkol. Je-li tendence vysoká, práci přerušte a běžte se osvěžit, pak se k ní opět vraťte. Rozhodně se vyhněte rozptýlení a činnostem, které by vám měly „vypnout“ mozek (např. sledování sociálních sítí nebo čtení zpráv).

Nedostává-li se vám vnější motivace, všímejte si, co děláte správně a chvalte sami sebe. Trpíte-li nízkým sebevědomím, můžete vyzkoušet spolupracovat s koučem, který pozitivně nasměruje vaše myšlenkové toky.

S prokrastinací se ve větší nebo menší míře setká ve svém životě většina lidí, zvláště stojí-li před náročným úkolem. V dnešní době k ní inklinujeme o to víc, že do činností bez většího obsahu může sklouznout jednodušeji díky chytrým telefonům a sociálním sítím. Ačkoliv se může jevit neškodně, může prokrastinace vést i k závažnějším zdravotním problémům, a to především v případě, že se u vás projevuje pravidelně nebo chronicky. Dobrou zprávou je, že pokud jste schopni ji identifikovat, dokážete jí i předcházet nebo s ní bojovat. V žádném případě se nejedná o jednoduchou záležitost. Pokud to ovšem dokážete, zjistíte, že jste schopni plnit úkoly mnohem svědomitěji a přináší vám větší radost a pozitivnější pocity.

Zdroje

1)    What Is Procrastination?

https://www.verywellmind.com/the-psychology-of-procrastination-2795944

2)      Psychology Of Procrastination: Understanding and Overcoming It

https://timesofindia.indiatimes.com/readersblog/smitamuses/psychology-of-procrastination-understanding-and-overcoming-it-53427/