Článek
Svět se mi otočil vzhůru nohama. Byla jsem u něj zrovna na týden, když to z něj tak nějak mimochodem vypadlo. Probudila jsem se z něčeho, co bych nazvala depresivním šlofíkem, a on už seděl u sebe v pracovně a ťukal do počítače. Využila jsem příležitosti, sbalila si věci a připravovala se na to, co přijde. Část mě tomu pořád nechtěla věřit, doufala jsem, že je to nějaké nedorozumění. A tak jsem, jako správná blbka, šla udělat snídani, abych z něj u jídla vytáhla víc.
Zeptala jsem se na jeho bývalku a on se s chutí rozpovídal. Chodila prý na stejný gympl jako jeho sestra (20), tak se seznámili. Můj teď už ex vydělává slušný balík a jezdí v nablýskaném BMW, což byl prý důvod, proč ho tehdy oslovila. Pořád dokola opakoval, že se na něj vrhla sama a jen ho využívala pro peníze. Zeptala jsem se na její rodiče. Prý se s nimi setkal a bylo mu jasné, že ho zrovna nemusí, ale „dokud byla jejich dcera šťastná, byli s tím v pohodě“. Z téhle věty se mi udělalo zle. Ještě dodal, jak ho její táta nechtěl pouštět k mladším sourozencům a jak dlouho trvalo, než rodiče přesvědčil, aby u něj mohla spát.
Rozešli se prý, protože si našla někoho bohatšího. Tu druhou (17) potkal na Tinderu. Lhala prý o svém věku, protože jí „za chvíli bylo osmnáct“, a prostě si „sedli“. S ní ale prý „doopravdy nechodil“, jen spolu „š*kali“ (jeho slova), protože se zrovna potřeboval oklepat z toho rozchodu. To trvalo asi měsíc, než ho taky pustila k vodě.
Když jsem se ho zeptala, jestli preferuje holky v tomhle věku, řekl: „Na sex jo, ale na život chci samozřejmě zralejší ženskou, se kterou zestárnu.“ A podíval se na mě, jako by mi tím měl dodat nějakou jistotu nebo co. To už jsem nevydržela. Řekla jsem mu, že já ta žena, se kterou zestárne, rozhodně nebudu. Následovala hádka, při které mi stihl vmést do tváře, že jsem „v posteli stejně na nic“ a „jak se opovažuju ho z něčeho takového obviňovat“. Když jsem mu řekla, že jeho záliba v mladých holkách není normální a že by měl vyhledat pomoc, úplně se zbláznil. Popadla jsem tašky a odjela.
Zpětně mi dochází tolik věcí. Jsem drobná (165 cm, 55 kg) a on mi pořád říkal, jak se mu líbí, jak jsem malinká. Párkrát mi řekl, že mu připomínám jeho ex. Bylo mi to nepříjemné, ale mávla jsem nad tím rukou, že má prostě takový typ. To jsem ještě nevěděla, že mluví o puberťačce. Neustále na mě tlačil, abych se k němu nastěhovala a dala výpověď v práci, že vydělává dost pro oba. Znělo to tak romanticky, vážně jsem o tom uvažovala. Teď si myslím, že se mě snažil izolovat, většinu mých kamarádů stejně nesnášel. Byl to citový manipulátor, kolikrát mě citově vydíral nebo použil proti mně věci, které jsem mu řekla v důvěře. Zvedá se mi z toho všeho žaludek.
Bydlíme v Praze a já nevím, jak mu zabránit, aby to samé neudělal dalším holkám. Nemám žádné důkazy a bojím se, že když to někam nahlásím, smetou to ze stolu. Taky se bojím, jak by to ovlivnilo ty jeho oběti. Můžu vůbec něco hlásit za ně? Ta vina mě sežere, jestli nic neudělám.
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
