Článek
Ničivé povodně zasáhly v září 2024 většinu území Česka, srážky přinesla nad Evropu tlaková níže Boris. Velká voda začala hrozit konkrétně 13. září. Nejvíce škod podle dostupných zdrojů napáchal vodní živel na severovýchodě země – na Jesenicku a Moravskoslezsku.
K nejhůře postiženým místům v Česku patří Krnov, ale také slezská metropole Opava. V Opavě voda zničila sportovní halu, fotbalový stadion, městské sady či historický areál koupaliště. Stovky lidí navíc přišli o své domovy. Nejvíce zasaženou lokalitou letošních záplav se však stal Krnov, pod vodou se ocitlo 80 % města. Škody tu podle starosty Tomáše převýší miliardu korun.
Ničivým následkům se přitom podle ministra zemědělství Marka Výborného dalo zabránit. Už téměř tři dekády se totiž hovoří o realizaci přehrady Nové Heřminovy, která měla vzniknout na řece Opavě ve stejnojmenné obci. O výstavbě vláda rozhodla oficiálně již v roce 2008, žádost o územní rozhodnutí k vybudování vodního díla byla podána v roce 2017 a územní řízení bylo zahájeno až o čtyři roky později, v roce 2021.
Důvod, proč se ale projekt ještě nerealizoval, spočívá mimo jiné v odporu ekologů. Vytrvalým bojkotem přehrady proslulo především Hnutí Duha. Aktivisté se brání, že by přehrada ohroženým moravským městům nepomohla. Což ale odmítli například zástupci státního podniku Povodí Odry, podle nichž by byl protipovodňový efekt nezpochybnitelný.
Ekologové a politici se přou o významu přehrad
Ředitel pro správu povodí státního podniku Povodí Moravy Antonín Tůma do médií dokonce prohlásil, že právě přehrady ochránily při letošních povodních Brno. Odhadl, že by druhé největší město republiky mohlo být postiženo dokonce vůbec nejhůř a hladina vody by tu jinak mohla dosáhnout výše metru až metru a půl.
Nové Heřminovy tak bezpochyby svůj význam při záplavách prokázat měly. Aktivisté však poukazují také na odpor místních proti výstavbě. Obyvatelům se nelíbí, že obec se má částečně zatopit. A z toho, že přehrada dosud nestojí, nakonec viní především klientelismus a politické zájmy. Zdlouhavá má být hlavně vlastní příprava projektu a taktéž složité výkupy pozemků.
Zdá se tak, že od ničivých záplav, které Českou republiku postihly již v roce 1997 se krajští politici nestihli ponaučit. Což jde na vrub především politikům z SPD a hnutí ANO, jelikož právě ti se v postižených regionech těší silné podpoře.
Ostatně moravskoslezský hejtman Josef Bělica, jehož domovskou stranou je právě ANO, svolal sice již ve čtvrtek 12. září krajskou Povodňovou komisi, ale ačkoli se její členové seznámili s aktuálním vývojem srážek a prognózou Povodí Odry, hejtman doslova konstatoval, že scénář z roku 1997 se opakovat nebude. To se však ukázalo již o málo později jako zcela mylný předpoklad.
Sám Bělica přitom zároveň připustil, že rok 1997 sice vzbudil debatu nad nutností realizace protipovodňových opatření, nicméně ne všude se také záměr podařilo dotáhnout do konce. Další vodní díla se tak stále chystají v Povodí Moravy, Povodí Ohře a Povodí Vltavy.
Povodním se aktivně nebráníme
Protipovodňová ochrana tak má zatím v tuzemsku četné nedostatky. Povodně přitom způsobují v České republice jedno z největších ohrožení majetku, vedou ke ztrátám na životech, k devastaci kulturní krajiny i ekologickým škodám.
Přetrvává však praxe vydávání stavebních povolení pro stavby v záplavových územích, která je realitou i přesto, že je známo, že se záplavy jednoduše mohou opakovat. Zarážející je však nejen byrokracie a evidentní prosazování soukromých zájmů nad veřejnými. Prevence by totiž měla spočívat nejen ve snaze se chránit před záplavami, které se objevují, ale i v eliminování jejich frekvence.
To přitom možné jednoznačně je. Změna klimatu představuje závažný problém, na němž svůj podíl má celá řada vlivů. Jak vyplývá ze závěrů studie vědců z Bristolské univerzity a ze společnosti Fathom, globálně vzrostou rizika záplav do konce století téměř dvojnásobně, pokud se nepodaří snížit emise oxidu uhličitého (CO2) a tedy zvrátit průběh globálního oteplování.
K nejvýznamnějším producentům těchto škodlivin jednoznačně patří energetický průmysl. V Česku k jeho nejsilnějším reprezentantům patří Energetický a průmyslový holding Daniela Křetínského. Český EPH je dokonce druhým největším producentem emisí CO2 v Evropě.
Podle analýzy organizace Beyond Fossil Fuel společnost EP Corporate Group, pod kterou jsou soustředěna strategická aktiva Daniela Křetínského a jeho manažerského týmu, včetně EPH, navzdory svým marketingovým proklamacím v dekarbonizaci zcela selhává. Holding tuzemského oligarchy se jednoduše není ochoten vzdát uhelných aktiv navzdory tomu, jaké negativní dopady to má na jeho okolí.
Zdroje
