Když e-shop odmítá plnit: Proč má spotřebitel právo na boty za 100 Kč z výprodeje Reeboku

Co se ale stane, když se objeví nabídka, která se zdá být až příliš dobrá na to, aby byla pravdivá, a prodejce následně odmítne zboží dodat s odvoláním na „chybu v ceně“? Právě takový scénář se odehrál v případě nákupu obuvi Reebok za pouhých 100 Kč za pár, inzerované jako „výprodej starší řady a uvolnění skladů“. Společnost Reebok se nyní snaží od smlouvy odstoupit, tvrdíc, že šlo o omyl, který však na jejich webu přetrvával více než osm hodin. Z pohledu českého práva je však pozice spotřebitele v tomto případě mimořádně silná a má plné právo na dodání zakoupeného zboží.

Klíčovým momentem v každém nákupu je okamžik, kdy dojde k uzavření kupní smlouvy. V prostředí e-shopů se tato otázka řídí především občanským zákoníkem (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen „NOZ“). Pro spotřebitele je zásadní ustanovení § 1732 odst. 2 NOZ, které stanoví jasnou právní domněnku: „Návrh dodat zboží nebo poskytnout službu za určenou cenu učiněný při podnikatelské činnosti reklamou, v katalogu nebo vystavením zboží je nabídkou s výhradou vyčerpání zásob nebo ztráty schopnosti plnit“.

To znamená, že samotné vystavení bot Reebok na e-shopu za cenu 100 Kč, a to navíc s explicitním označením „výprodej starší řady a uvolnění skladů“, je nutné považovat za závaznou nabídku ze strany prodávajícího. Jakmile spotřebitel tuto nabídku přijal odesláním objednávky, došlo k platnému uzavření kupní smlouvy (§ 1740 odst. 1 NOZ).

Pokud by společnost Reebok chtěla tuto domněnku vyvrátit, musely by její obchodní podmínky výslovně a jednoznačně stanovit, že vystavení zboží není nabídkou, ale pouze výzvou k podávání nabídek, a že smlouva je uzavřena až jejich výslovnou akceptací (např. potvrzením o odeslání zboží). Bez takového jasného a pro spotřebitele srozumitelného ujednání je smlouva považována za uzavřenou okamžikem objednávky. Důkazní břemeno v tomto případě leží plně na prodávajícím.

Navíc, i kdyby obchodní podmínky teoreticky vylučovaly aplikaci § 1732 odst. 2 NOZ, následné potvrzení přijetí objednávky ze strany Reeboku (povinnost dle § 1827 NOZ) by mohlo být vykládáno jako akceptace nabídky. Mnoho e-shopů používá v potvrzovacích e-mailech formulace, které naznačují zahájení zpracování objednávky (např. „Vaše objednávka je zpracovávána“), což může být soudem vykládáno jako okamžik uzavření smlouvy.

České právo důsledně chrání legitimní očekávání a dobrou víru smluvní strany. Podle § 7 NOZ se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Důkazní břemeno pro vyvrácení této domněnky, leží na tom, kdo se jí dovolává – tedy na společnosti Reebok.

Aby prodávající mohl úspěšně argumentovat neplatností smlouvy pro omyl v ceně, musí prokázat, že cena byla „objektivně a zjevně nepřiměřená“ hodnotě zboží a že průměrný spotřebitel musel vědět, že se jedná o chybu. V kontextu „výprodeje starší řady a uvolnění skladů“, spotřebitel mohl zcela oprávněně a v dobré víře vnímat cenu 100 Kč za pár bot jako legitimní, byť extrémně agresivní, slevu, nikoli jako zřejmý omyl. Spotřebitelé jsou zvyklí na marketingové strategie, kde obchody nabízejí zboží za symbolické ceny za účelem přilákání zákazníků nebo rychlého vyklizení skladů. Zvláště u starších kolekcí nebo nadměrných zásob jsou takové slevy očekávatelné. Schopnost spotřebitele rozpoznat chybně uvedenou cenu pod vlivem těchto akcí slábne.

Zásadním faktorem, který podkopává argument Reeboku o „zjevném omylu“, je skutečnost, že údajná „chyba“ v ceně zůstala na webu nezměněna po dobu delší než osm hodin. Velký a profesionální e-shop, jakým je Reebok, by měl mít robustní systémy pro monitorování a okamžitou korekci cenových chyb. Takto dlouhá doba naznačuje buď extrémní nedbalost v řízení e-shopu, nebo to, že se nejednalo o chybu, ale o záměrnou (byť později litovanou) marketingovou strategii. V obou případech je důvěra spotřebitele v platnost nabídky posílena. Čím déle je „chybná“ cena veřejně zobrazena, tím méně „zřejmou“ se stává pro průměrného spotřebitele, že se skutečně jedná o chybu.

Jednání společnosti Reebok může být navíc kvalifikováno jako nekalá obchodní praktika, což spotřebiteli poskytuje další právní nástroje. Zákon o ochraně spotřebitele (zákon č. 634/1992 Sb., dále jen „ZOS“) výslovně zakazuje nekalé obchodní praktiky (§ 4 odst. 3 ZOS). Tyto praktiky se dělí na klamavé a agresivní.

Klamavé obchodní praktiky nastávají, když obchodník poskytuje nepravdivé informace nebo zamlčuje podstatné skutečnosti, čímž uvádí spotřebitele v omyl.

Doba, po kterou byla „chybná“ cena na webu (více než 8 hodin), zásadně zvyšuje závažnost jednání a posiluje argument, že se jedná o klamavou obchodní praktiku. Nejde o okamžitou technickou závadu, ale o dlouhodobý stav, který by profesionální e-shop měl okamžitě detekovat a napravit. Dlouhodobé ponechání ceny na e-shopu, zejména u tak velkého a renomovaného prodejce jako Reebok, naznačuje buď hrubou nedbalost (selhání interních kontrolních mechanismů a nedostatečnou péči při správě cen na e-shopu) nebo záměrné, byť později litované, jednání. V obou případech je pro spotřebitele posílena důvěra v platnost nabídky.

Důsledkem nekalých praktik je, že spotřebitel, jehož právo bylo dotčeno, může vedle nároků z občanského zákoníku odstoupit od smlouvy ve lhůtě 90 dnů od jejího uzavření, nebo požadovat přiměřené snížení ceny (§ 5d ZOS). Důkazní břemeno, že odstoupení je nepřiměřené, leží na prodávajícím (§ 5d odst. 2 ZOS).

České soudy se opakovaně zabývaly případy chybně uvedených cen v e-shopech a v mnoha případech se postavily na stranu spotřebitele, zejména pokud byla jeho dobrá víra podložena okolnostmi.

Vzhledem k výše uvedeným právním argumentům je zřejmé, že spotřebitel má v tomto případě velmi silnou pozici. Platně uzavřená kupní smlouva, ochrana dobré víry spotřebitele a potenciální kvalifikace jednání společnosti Reebok jako nekalé obchodní praktiky, to vše hraje ve prospěch klienta.

Společnost Reebok, jako profesionální a renomovaný prodejce, nese plnou odpovědnost za správnost informací na svém e-shopu. Dlouhodobé ponechání chybné ceny, navíc v kontextu výprodeje, nelze omluvit pouhým „omylem“. Právní systém je navržen tak, aby chránil spotřebitele před důsledky chyb nebo nedbalosti prodávajícího, zejména když tyto chyby nejsou průměrnému spotřebiteli okamžitě a jednoznačně zřejmé. Spotřebitel jednal v dobré víře a má plné právo na dodání obuvi za inzerovanou cenu 100 Kč.