Konec nostalgii! Proč se dnes máme lépe než za totáče? Tvrdá data mluví jasně

Svoboda, plné obchody, ale i stres a nerovnosti. Kde je pravda? Tento článek přináší data, ne dojmy. Hospodářská komora tvrdí, že životní úroveň od roku 1989 vzrostla dvojnásobně. Pojďme se na to podívat.

Srovnáme Československo konce 80. let (hlavně 1989) s dnešní Českou republikou (data 2022–2024). Listopad 1989 všechno změnil – politiku, svobody, ekonomiku, práci i to, co si můžeme koupit.

Před rokem 1989 řídil ekonomiku stát. Po revoluci přišel přechod na tržní hospodářství, což mělo hluboké dopady.

Pokud jde o hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele, v roce 1990 dosahovalo Československo (česká část) v paritě kupní síly hodnoty $8,895. I tak jsme ale zaostávali za Západem – třeba za Rakouskem jsme byli na 55 % jeho úrovně. V roce 2023 už HDP na obyvatele v ČR v paritě kupní síly dosáhlo 34 484 PPS, což je 90,4 % průměru EU. Ačkoliv se hlavní část dohánění EU odehrála před krizí v letech 2008/2009, posun je zřejmý.

Inflace byla za socialismu oficiálně nízká, kolem 2 %, ale existovala tzv. skrytá inflace – zboží nebylo, stály se fronty a ceny byly uměle drženy nízko. Po uvolnění cen v roce 1991 inflace vyskočila až na téměř 57 %. Dnes se Česká národní banka snaží držet inflaci kolem 2 %. Po vlně zdražování v letech 2022 (15,1 %) a 2023 (10,7 %) se situace uklidňuje, pro rok 2024 se čeká průměrná inflace 2,4 % a v dubnu 2025 byla meziroční inflace dokonce 1,8 %.

Co se týče nezaměstnanosti, před rokem 1989 oficiálně neexistovala, každý měl „právo“ (a povinnost) pracovat. Často to ale znamenalo přezaměstnanost a nízkou efektivitu. Dnes patříme k zemím s nejnižší nezaměstnaností v EU, v dubnu 2025 to bylo 4,3 %.

Ekonomika před rokem 1989 byla postavena na státním vlastnictví a těžkém průmyslu, služby byly podceněné. Po revoluci přišla privatizace, otevření trhů a velký rozvoj služeb a soukromého sektoru. Plánovaná ekonomika sice nabízela zdánlivou stabilitu, ale za cenu neefektivity a zaostávání. Transformace po roce 1989 byla nutná, i když zpočátku bolestivá.

Nominální mzdy i ceny se od revoluce dramaticky změnily. Důležitá je ale reálná kupní síla.

V roce 1989 byla průměrná hrubá mzda 3 170 Kčs. V roce 2024 to bylo 46 165 Kč. Po revoluci reálné mzdy nejprve klesly kvůli vysoké inflaci, ale dlouhodobě rostly. Hospodářská komora uvádí, že reálná kupní síla se zhruba zdvojnásobila.

Podívejme se, co si za průměrný plat můžeme koupit. U potravin si dnes za průměrnou mzdu pořídíme výrazně více vajec (o 440 % více), cukru (o 417 % více) nebo kuřecího masa (o 526 % více) než v roce 1989. U chleba je to podobné, u mléka mírný nárůst. U spotřebního zboží je rozdíl ještě markantnější. Na ledničku jsme v roce 1989 pracovali 39 dní, v roce 2021 jen 9,5 dne. Na pračku 40 dní, dnes 6,5 dne. Barevnou televizi jsme si vydělali za cca 120 dní, dnes za 6. Automobil Škoda Favorit stál v roce 1989 skoro 27 platů. Dnes je nové auto srovnatelné kategorie výrazně dostupnější. Také benzínu si za průměrnou mzdu koupíme dnes více než dvojnásobek oproti roku 1989.

Změnila se i struktura výdajů. Dříve šla velká část peněz na jídlo. Dnes tvoří největší položku bydlení a energie (kolem 22-25 %), pak potraviny (cca 20 %), doprava (10-13 %) a volný čas (8-10 %). To je typický znak rostoucí životní úrovně – s vyššími příjmy klesá podíl výdajů na základní potřeby.

Před rokem 1989 byla dostupnost mnoha potravin, hlavně těch kvalitnějších nebo exotických, omezená. Fronty na maso či banány byly běžné, sortiment v obchodech byl ve srovnání s dneškem velmi úzký. Některé zboží bylo k mání jen „pod pultem“. Dnes je situace zcela jiná, obchody přetékají zbožím z celého světa.

Co se týče cen potravin vůči mzdě, například na 10 vajec jsme dříve pracovali asi 0,85 hodiny, dnes zhruba 0,25 hodiny. U litru mléka je nárůst kupní síly také patrný, i když menší. U salámů, jako je Gothaj, kupní síla také výrazně vzrostla – v roce 1989 stál 1 kg 32 Kčs, dnes kvalitní seženete kolem 126 Kč/kg, ale za průměrnou mzdu si ho koupíte mnohem víc.

Často se mluví o kvalitě potravin za socialismu, které prý byly díky normám ČSN lepší. Skutečnost však byla složitější. Existovaly vážné problémy s kontaminací potravin (PCB, DDT), které se často tajily. Používaly se náhražky a hygiena nebyla vždy ideální. Dnes máme přísné EU normy, které patří k nejpřísnějším na světě, a kontroly jsou transparentnější. Někteří výrobci dnes nabízejí „retro“ salámy podle původních receptur, ale tvrdí, že díky kvalitnějšímu masu a hygieně jsou dnešní výrobky lepší.

Před rokem 1989 převažovaly státní a družstevní byty, na které se dlouho čekalo. Průměrná obytná plocha na osobu byla 13,6 m2. Po revoluci přišla privatizace a rozvoj trhu s nemovitostmi. Plocha na osobu vzrostla na 24,6 m2 (v roce 2021).

Náklady na bydlení dříve tvořily menší část výdajů (19,3 % v roce 1989) díky dotacím. Dnes je to podstatně více (26,3 % v roce 2018 ), ale i mzdy jsou výrazně vyšší. Kvalita a vybavenost bytů se také výrazně zlepšila – automatickou pračku či barevnou televizi má dnes skoro každý, dříve necelá polovina. Počítač mělo 2 % domácností, dnes kolem 80 %.

Životní úroveň není jen o penězích. Střední délka života se výrazně prodloužila – u mužů z 68 na přes 76 let, u žen z 75,5 na 82 let (srovnání 1989 a 2019). Kojenecká úmrtnost dramaticky klesla. Počet vysokoškoláků se od roku 1989 více než ztrojnásobil.

Výrazně se zlepšila i situace v životním prostředí, zejména kvalita ovzduší, která byla v 80. letech katastrofální. Týdenní pracovní doba klesla z 42,5 na 40 hodin a prodloužila se dovolená.

Nejzásadnější rozdíl je ale v míře osobních svobod. Před rokem 1989 byla svoboda projevu potlačena, cestování na Západ bylo velmi komplikované (výjezdní doložky, devizové přísliby). Dnes máme široké občanské a politické svobody.

Odpověď na otázku, kdy bylo lépe, je pro každého jiná. Ale pokud se podíváme na čísla – materiální blahobyt, kupní sílu, dostupnost zboží a služeb – dnešek jednoznačně vede. Jistě, minulost mohla nabízet zdánlivé sociální jistoty, ale za cenu omezení a nedostatku. Největším triumfem doby po roce 1989 je však svoboda. Svoboda volby, cestování, projevu. A to je hodnota, která se těžko vyvažuje čímkoliv jiným. Data ukazují, že se dnes máme lépe.

Vybrané zdroje: