Článek
Seděli jsme na koleji, normální den na vejšce. S partou jsme si povídali o rodičích. Kamarádka ukázala fotku svého táty, tak jsem na Facebooku taky našla fotky našich. Když spolužáci viděli mého tátu, řekli, že jsem mu podobná. Ale když uviděli fotku mé mámy, můj kamarád Patrik zbledl jako stěna.
Patrik, místní balič a „giga chad“, na mě chvíli jen zíral a pak se zeptal na moje sourozence. Popsal je. Do posledního, dokonalého detailu. Pak popsal dům mé matky. Ulici. Všechno.
„Lili,“ řekl nakonec. „Já myslím, že jsem spal s tvojí mámou.“
Začala jsem se smát. Samozřejmě, byl to vtip. Patrik má pověst, jakou má. Ale on pokračoval v popisu a mně tuhnul úsměv na rtech. Byla to pravda.
Zasáhla mě čirá, nefalšovaná hrůza. Díval se na mě a já na něj. A on na mě a já na něj. Pár dní předtím se mnou flirtoval! A teď jsem zjistila, že je to doslova… no, však víte, co.
Aby toho nebylo málo, později mi prozradil další detaily. Našel si ji prý přes nějakou seznamku. Měl jsem hlídání, takže si ho mohla vzít domů. Do postele, na které jsem seděla, když jsem byla u ní na návštěvě. Do postele, kde teď byly šťávy mé matky a Patrika.
A pak, s tím svým arogantním úsměvem, mi řekl: „Teď mi můžeš říkat tati.“
Cítila jsem vražednou touhu.
Moje máma a táta spolu nikdy nebyli. Celý život neměla žádný dlouhodobý vztah a já si za to částečně dávala vinu. Nebyla jsem snadné dítě. Byla jsem naštvaná a smutná a nikdo nechce ženskou s dítětem, které potřebuje pomoc. Náš vztah taky není nejlepší. Vždycky jsem měla pocit, že na mě trochu žárlí.
Takže když se to stalo, po prvotním šoku jsem si řekla, že na Patrika vlastně nemůžu být naštvaná. Nevěděl to. Jednou se tomu zasmějeme. Můj přítel, se kterým jsem teď ve vážném vztahu, mi ale v žertu poradil: „Vyspi se s jeho mámou, abys mu ukázala, kdo je tady dominantní.“
A mně to přestalo připadat jako vtip.
Jenže spát s jeho matkou mi nepřišlo jako dostatečné. Chtěla jsem něco víc. Chtěla jsem spravedlnost. Chtěla jsem srovnat skóre.
A tak jsem to udělala. Zosnovala jsem plán a provedla ho.
Vyspala jsem se s jeho tátou.
A abych si tu chvíli opravdu vychutnala, ujistila jsem se, že se to stane na Patrikově staré dece z dětství.
Takže teď je skóre 1:1. A já se cítím zatraceně dobře.
Dozvěděli jste se někdy o své rodině tajemství, které otřáslo vaším světem? A co pomsta – je to opravdu jídlo, které se nejlépe podává za studena? Podělte se o své příběhy, u kterých mrazí v zádech, na pribehy.kral@seznam.cz.
