Článek
Nikdy jsem si nemyslel, že se mi něco takového stane. Vždycky jsem se pyšnil tím, že si umím poradit s každým problémem, který život přinese. Jenže teď sedím uprostřed noci v obýváku, zírám do tmy a mám pocit, že se mi pod nohama propadla zem.
S mým přítelem Honzou (33) budeme v srpnu tři roky. Náš život byl klidný, šťastný a předvídatelný. Až do minulého týdne. Tehdy Honzovi zazvonil telefon. Volala mu paní Nováková z OSPODu.
Honza je bisexuál a v minulosti měl vztahy i se ženami. Jak se ukázalo, když mu bylo devatenáct na vysoké v Brně, měl na jedné studentské akci románek na jednu noc. Na tu holku si sotva pamatuje. Nikdy víc se neviděli.
Jenže ona otěhotněla.
Paní Nováková nám vysvětlila tu strašlivou situaci. Matka toho chlapce se před pár týdny pokusila o sebevraždu a od té doby je ve vegetativním stavu. Její matka, tedy chlapcova babička, pomohla sociálce vypátrat Honzu. Věděli jen jeho jméno, školu a ročník promoce. To stačilo.
Dozvěděli jsme se, že Honza má čtrnáctiletého syna. Adama.
Paní Nováková nám dala na výběr. Buď si Adama vezmeme k sobě my, nebo půjde do systému – do pěstounské péče nebo dětského domova. Šance, že by si někdo adoptoval čtrnáctiletého kluka, je prakticky nulová.
Honza se ani se mnou neporadil. Řekl jí rovnou: „Pokud testy otcovství potvrdí, že je můj, vezmu si ho.“ Souhlasím, že je to správná věc. Ale ten fakt, že to rozhodl beze mě, ve mně zasel semínko strachu.
Testy přišly pozitivní. Honza je otec.
Je pondělí. A tento pátek se k nám Adam stěhuje. Úplně cizí, čtrnáctiletý kluk, který si právě prošel peklem. A my se máme stát jeho rodiči. Přes noc.
Jsem vyděšený. Panikařím. My sice máme volný pokoj pro hosty a peníze nejsou problém, ale o tom to není. Jak se mluví s teenagerem, kterému se máma pokusila vzít život? Co jí? Co poslouchá za hudbu? Jaká máme nastavit pravidla?
S Honzou jsme o tom sotva mluvili. Oba chodíme po bytě jako těla bez duše. Vím, že se taky bojí. Náš vztah, naše jistota, všechno je pryč. Vzduch mezi námi je plný tichého napětí a nevyřčených otázek.
Jsem připravený být tátou? Já, který jsem si plánoval maximálně pořídit psa? A co to udělá s námi jako s párem? Miluju Honzu, ale tohle je zkouška, na kterou se nedá připravit.
Sedím v tom prázdném pokoji pro hosty, který se v pátek stane domovem pro Adama, a cítím se naprosto ztracený.
Stalo se vám v životě něco, co vám ze dne na den obrátilo svět vzhůru nohama? Museli jste čelit nečekané zodpovědnosti? Podělte se o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz. Někdy je největší podporou vědomí, že se to děje i ostatním.
