Článek
Teď moje švagrová tvrdí, že je příliš nebezpečný, aby byl v blízkosti mé čtyřleté neteře.
Když jsem se před rokem konečně vymanila z kontrolujícího a násilnického vztahu, začalo peklo. Můj ex se objevoval všude. Čekal na mě před prací, nechával vzkazy na autě, květiny u dveří, které se měnily ve výhružné dopisy, když jsem je vyhodila. Založil malý požár na mé příjezdové cestě, ale policie neměla dostatek důkazů. Řekli mi, že nemohou nic dělat, dokud nebude přistižen při činu – například vloupání do mého domu. V tu chvíli už ale můžu být mrtvá.
Rozhodla jsem se vzít svou ochranu do vlastních rukou. Udělala jsem si zbrojní průkaz, koupila pistoli a začala chodit na kurzy sebeobrany. Nakonec jsem zašla do místního útulku a adoptovala si toho největšího a nejděsivěji vypadajícího psa, kterého jsem našla. A tak do mého života vstoupil Thor, americký buldok. Vypadá, že vám na potkání roztrhá hrdlo, ale ve skutečnosti je to obrovský plyšový medvěd. Miluje lidi, je neuvěřitelně jemný k mé malé neteři a zbožňuje i pošťáka. Smířila jsem se s tím, že by mě asi nebránil, ale už jen jeho přítomnost mi dodávala sebevědomí.
Minulý měsíc v noci mě probudilo Thorovo kňučení. Rozespalá jsem si myslela, že chce ven, a otevřela jsem dveře ložnice. V tu chvíli se spustil alarm a já stála tváří v tvář svému stalkerovi. Začala jsem křičet a chtěla běžet pro zbraň. Než jsem se ale pohnula, Thor vystřelil přes celou místnost v plném útočném módu. Vzpomínka je to rozmazaná, ale všude v obýváku byla krev. Stalkerovi se nakonec podařilo utéct, Thor ho vyhnal ven a pak se vrátil ke mně.
Když přijela policie, řekli, že Thor je hrdina a pravděpodobně mi zachránil život. V autě mého ex našli věci, které jasně dokazovaly, že mě plánoval unést a zabít. Díky Thorovi teď půjde na dlouho do vězení a moje noční můra skončila.
Téměř všichni v mém životě považují Thora za hrdinu. Kromě mé švagrové. Ta teď říká, že nechce, aby byl Thor v blízkosti její dcery. Tvrdí, že když jednou „přecvaklo“, může se to stát znovu, a proto není bezpečný u dětí. Zlobí mě, jak to říká. Thorovi „nepřecvaklo“. Viděl cizince, jak se vloupal do jeho domu, slyšel svou majitelku křičet hrůzou a bránil mě, sebe a náš domov.
Je to pro mě o to citlivější, že Thor pro mě není jen pes. Je to mé bezpečné místo, můj hrdina, ten, kdo mě ochránil, když nikdo jiný nemohl. Od toho útoku je moje úzkost mnohem horší. Sotva vycházím z domu a bez Thora nejdu nikam. A teď mě moje rodina, jejíž podporu tak zoufale potřebuji, nechápe a trestá mého zachránce. Nevím, jak jim vysvětlit, že strach nezmizel jen proto, že je stalker ve vězení. Je to teď vlastně mnohem horší.
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
