Článek
Zapadli jsme na pozdní oběd do jedné takové té klasické vesnické hospody s jelenem na zdi a zažloutlými záclonami. Táta si v jednu chvíli potřeboval odskočit. Pořád úplně nechápu, jak se to semlelo, ale nějaký místní „borec“ u stolu si zjevně v hlavě poskládal, že můj táta je trans, a začal dělat na záchodcích scény. Pak vyběhl k výčepu a začal na celé kolo řvát na hostinského, ať toho „úchyla“ okamžitě vyhodí.
Aby bylo jasno, tátovi je přes šedesát, po přeměně je už pětačtyřicet let a je to chlap jako hora. Zarostlý, hluboký hlas, prostě typický český fotřík. Jak to ten chlap poznal, je mi záhadou. Ledaže by na těch záchodech strkal hlavu, kam nemá…
Každopádně táta, místo aby se s ním začal v hospodě plné štamgastů dohadovat a něco vysvětlovat, nasadil naprosto nečekanou strategii. Vpochodoval z těch záchodů, napjal hruď a spustil takový spravedlivý virvál, že by se za něj nemusel stydět ani herec z Národního. Začal na toho chlapa ječet, co si to jako dovoluje, „osočovat slušnýho chlapa z toho, že je převlečená ženská“! Že on sem přijel na návštěvu, a ne aby ho tu nějaký ožrala urážel a dělal z něj exota. Rozohnil se tak, že obvinil toho chudáka, že je provokatér, který chce zničit pověst podniku, a důrazně požádal hostinského, aby ho okamžitě vyhodil, než mu jednu vrazí.
Zkrátím to. Zabralo to na sto procent. Hostinský, který chtěl mít hlavně klid, toho původního křiklouna i s jeho partičkou vyhodil na mráz. Tátovi se pak omluvil za „nepříjemnosti“ a na účet podniku mu přinesl jedno velké, orosené pivo jako omluvu.
Myslela jsem, že oceníte tenhle geniální taktický manévr.
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
