Článek
Představovala jsem si, jak budeme vedle sebe ležet, poslouchat uklidňující hudbu a pak si dáme skvělou večeři.
Realita byla zpočátku přesně taková. Přivítalo nás krásné, voňavé prostředí, dostali jsme měkké župany a odvedli nás do soukromé místnosti se dvěma masážními lehátky. Čekali tam na nás dva maséři, sympatická žena a mladý muž. Žena byla přidělena mně, muž mému manželovi.
Zavřela jsem oči a oddala jsem se slastným pocitům. Uklidňující hudba, vůně masážních olejů, šikovné ruce masérky… Byla jsem v sedmém nebi. Petr vedle mě spokojeně oddychoval. Tohle je dokonalé, říkala jsem si.
Asi v polovině masáže, když jsem ležela na břiše, jsem líně otočila hlavu, abych se podívala na svého spokojeného manžela. A v tu chvíli můj pohled náhodou padl na maséra, který stál nad ním.
Srdce se mi zastavilo. Ten masér byl Marek. Moje první velká láska. Chlap, se kterým jsem chodila pět let a který mi pak z ničeho nic zlomil srdce. Neviděla jsem ho deset let. A teď tu stál, jen v kalhotách, a hnětl záda mému manželovi.
Naše pohledy se na vteřinu střetly. V jeho očích jsem viděla stejný šok a zděšení jako v těch mých. Ruce se mu na Petrových zádech zastavily. Já jsem ztuhla a zapomněla jsem dýchat. Ten moment trval snad jen dvě vteřiny, ale pro mě to byla věčnost.
Zbytek masáže byl to nejhorší, co jsem kdy zažila. Snažila jsem se tvářit, že se nic nestalo, ale nešlo to. Relaxace byla pryč. V hlavě mi běžely všechny vzpomínky na náš vztah, na náš rozchod. Byla jsem si najednou vědoma každého jeho pohybu, každého jeho nádechu. Byla to neuvěřitelně trapná a intimní situace. Ležela jsem tam polonahá, můj manžel vedle mě, a jen pár metrů ode mě byl muž, který kdysi znal každou mou pihu. A ten muž teď masíroval mého manžela. Bylo to jako scéna z nějaké absurdní komedie.
Když masáž konečně skončila a maséři odešli, abychom se mohli obléknout, Petr se na mě otočil s blaženým úsměvem. „To bylo naprosto úžasný, viď? Cítím se jako znovuzrozený. A ten chlap měl teda sílu! Tak, a teď ta slíbená večeře, mám strašný hlad.“
Dívala jsem se na něj a nebyla jsem schopná ze sebe dostat kloudnou větu. Veškerá romantická nálada byla pryč. Představa, že bych teď měla jít na večeři a tvářit se, jak skvělý to byl zážitek, byla nemožná.
„Promiň, miláčku,“ zalhala jsem. „Nějak se mi z těch olejů udělalo nevolno a strašně mě bolí hlava. Můžeme jet rovnou domů?“
Petr byl zklamaný, ale chápavý. A tak naše romantické odpoledne, které mělo vyvrcholit večeří při svíčkách, skončilo u mě v posteli s práškem na bolest a u něj na gauči s fotbalem v televizi.
Nikdy jsem mu neřekla, koho jsme na té masáži potkali. Jak bych mu to taky mohla vysvětlit? Ale ten večer dopadl opravdu úplně jinak, než si představoval. A já jsem si uvědomila, že minulost si vás najde na těch nejvíc nečekaných místech. Třeba i na masážním lehátku. A že někdy i ta nejlepší masáž na světě vám může způsobit tu největší bolest hlavy.
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
