Článek
Asi před rokem jsme si s manželkou Klárou přestali rozumět. Komunikace vázla, hádali jsme se kvůli maličkostem a odcizovali jsme se. Proto jsme se asi před sedmi měsíci rozhodli vyhledat pomoc a začali jsme chodit na párovou terapii k doktoru Danielu Sýkorovi.
Zpočátku se zdálo, že to funguje. Opravdu jsme spolu začali lépe mluvit a já měl pocit, že se blýská na lepší časy. Jenže asi před třemi měsíci se všechno začalo měnit.
Klára si začala domlouvat extra sezení. Sama. Prý to potřebuje pro svou „sebepéči“ a osobní rozvoj. Nejdřív jsem na tom neviděl nic špatného.
Zhruba ve stejnou dobu se ale atmosféra na našich společných sezeních dramaticky proměnila. Najednou jsem byl v místnosti ten špatný já. Všechno, co jsem řekl, bylo špatně, a oni dva – moje žena a náš terapeut – proti mně tvořili spojenou frontu. Každé sezení končilo tím, že jsem se cítil jako jediný viník všech našich problémů.
Klára také začala mluvit o terapeutovi jinak. Už to nebyl „pan doktor Sýkora“. Najednou to byl „Dan“. Neustále ho chválila před kamarádkami, jak je skvělý a jak jí jeho „péče“ pomáhá.
Když ale některá z jejích kamarádek projevila zájem, že by se k němu také objednala, Klára je okamžitě zarazila. Vždycky měla nějakou výmluvu: „On nebere nové klienty,“ nebo „Specializuje se jen na páry.“ Přišlo mi to divné.
Další varovný signál? Zhruba v době, kdy se ze mě na sezeních stal ten špatný, jsme spolu přestali spát. Náš intimní život, který už tak skomíral, prostě umřel.
Bylo tu i pár dalších podivných náhod, nad kterými jsem kroutil hlavou, ale nechtěl jsem být paranoidní. Jenže to, co se stalo před třemi dny, už ignorovat nemůžu.
Byl večer, asi půl desáté. Klára najednou přiběhla s tím, že její sestra Jana má nějaký urgentní problém a ona za ní musí okamžitě jet. Co mi ale přišlo opravdu zvláštní, bylo to, co následovalo. Šla do koupelny, dala si sprchu, pečlivě se nalíčila a navoněla drahým parfémem. Na „urgentní“ sesterskou krizi uprostřed noci?
Asi půl hodiny poté, co odjela, mi to nedalo. Zapnul jsem v telefonu aplikaci „Najít“ a podíval se na polohu jejího iPhonu.
Srdce mi vynechalo úder. Její poloha nesvítila u sestry na druhém konci Prahy. Tečka na mapě ukazovala přesně na adresu ordinace doktora Sýkory.
Domů se vrátila asi po třech hodinách. Zeptal jsem se jí, jak je na tom sestra. Jen mávla rukou a s falešným úsměvem prohodila: „Ale znáš Janu, hysterka, zase dělala drama kvůli hlouposti.“
V tu chvíli se všechny dílky skládačky spojily v jeden otřesný obraz.
Tento čtvrtek máme další společné sezení. A já už jsem pevně rozhodnutý. Nebudu mlčet.
Budu je konfrontovat. Oba najednou.
Zažili jste zradu od někoho, komu jste bezmezně věřili, a navíc v situaci, kdy jste byli nejzranitelnější? Napište mi svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a podělte se o svou zkušenost.
