Článek
Stalo se to dnes. Před pár hodinami. Jsem čerstvě zpátky ve světě randění a kamarádka mi dohodila rande se svou známou Annou. Prý máme podobné koníčky a smysl pro černý humor. Sešli jsme se na kávu a rande bylo, nebo jsem si to aspoň myslel, naprosto skvělé.
Okamžitě jsme si sedli. Měli jsme si o čem povídat, smáli jsme se stejným věcem. Po asi hodině navrhla, že bychom mohli jít na oběd. Nadšeně jsem souhlasil.
Když jsme platili, začala se hrabat ve své kabelce a hledala peněženku. Na pult vyskládala změť různých předmětů, protože v kabelce měla očividně trochu nepořádek. A jedním z těch předmětů byl pepřový sprej.
Když jsme vyšli z kavárny, bezmyšlenkovitě jsem prohodil: „Hele, jestli se tímhle plánujete bránit, zvážil bych jiný. Tenhle je celkem k ničemu.“
Teď trochu kontextu, který Anna samozřejmě neměla. Když jsem byl na vojně, zkoušeli jsme v rámci různých „her“ a sázek s klukama různé pepřáky a slzné plyny. Byli jsme mladí a blbí. A přesně tenhle produkt, co měla ona, byl s přehledem ten nejhorší a nejslabší, co jsme kdy testovali. Okamžitě jsem poznal tu lahvičku, protože byla tak legendárně špatná. A myslel jsem, že jí dávám dobrou radu.
Jenže ona o mé vojenské minulosti a testování obranných prostředků na vlastních kamarádech nevěděla. Vždyť jsme se znali sotva hodinu.
Po mé dobře míněné poznámce naše konverzace okamžitě umřela. Atmosféra zhoustla. Anna najednou dostala zprávu o „náhlé pracovní pohotovosti“ a musela okamžitě jít.
Pár minut mi trvalo, než mi došlo, jak neuvěřitelně úchylně a děsivě to muselo znít bez jakéhokoliv kontextu.
Stál jsem na ulici a v hlavě si přehrával, jak to asi slyšela ona: „Ahoj, jsem cizí chlap, se kterým jsi na prvním rande. Všiml jsem si tvého prostředku sebeobrany a jen tak mimochodem jsem ho zanalyzoval a vyhodnotil jako neúčinný. Hezký den.“
Doufám, že jsem ji nevyděsil na celý život. Já se rozhodně nejsem zvyklý seznamovat s novými lidmi. A po dnešku se tomu asi zase na chvíli vyhnu.
Zkazili jste si taky někdy slibné rande jednou jedinou, katastrofálně špatně pochopenou větou? Pošlete mi svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz. Společně můžeme založit klub beznadějných případů.
