Článek
Mám čtyři dcery. Dvě vlastní – Sáru (32) a Zuzanu (30) – a dvě nevlastní – Anetu (31) a Annu (28). A jak už to v takových patchworkových rodinách bývá, vztahy jsou někdy složité. Zrovna mezi mou nejstarší Sárou a nejmladší Annou panuje už léta ledová válka. Sotva se pozdraví.
Sára na tom teď není finančně dobře. Částečně za to může pandemie, ale hlavně její manžel, který má k práci a penězům, řekněme, velmi ležérní přístup. Několikrát jsme je v minulosti tahali z problémů a půjčovali jim peníze.
Jenže pandemie tvrdě zasáhla i mé finance. Už prostě nemám z čeho brát. A Sára to ví.
Na druhé straně je Anna. Vdala se za velmi bohatého muže a žije si jako v pohádce. Je štědrá, poslední rok finančně pomáhá celé rodině. Tedy, skoro celé. Sáře ne.
A teď k tomu problému. Anna nás s manželkou pozvala, abychom s její rodinou strávili pár dní na chalupě jejích tchánů v Krkonoších. Nabídla se, že za nás všechno zaplatí. Moje žena se s ní dlouho neviděla a moc jí chyběla, a tak jsme souhlasili.
Přiznám se, v tu chvíli jsme vůbec nepřemýšleli, jak se u toho bude Sára cítit.
Samozřejmě se o tom dozvěděla. A je naprosto rozzuřená. Na mě.
Odmítá se mnou mluvit. Volal jsem jí, psal zprávy. Nic. Její sestře Zuzaně řekla, co si myslí. Že jí lžu, že nemám peníze. Že si radši jedu na drahou dovolenou, než abych pomohl vlastní dceři v nouzi.
Nevěří mi, že to celé platila Anna. Myslí si, že je to jen výmluva.
A co bolí nejvíc, řekla, že má pocit, že jsem ji a Zuzanu vyměnil za své nové, nevlastní dcery.
Chápu její pohled. Opravdu ano. Vidí svého tátu, jak jí říká, že nemá peníze, a pak ho vidí na fotkách z dovolené v horách. Musí to pro ni být jako rána pěstí.
Ale zároveň mě ničí, že mi nevěří. Že si myslí, že bych jí lhal v takové věci. Že nevidí, jak moc mě trápí, že jí nemůžu pomoct.
Celá tahle situace jen otevřela staré rány. Znovu se ukázalo napětí mezi mými dcerami, které je teď umocněné penězi.
Chtěl bych to nějak napravit. Chtěl bych, aby pochopila, jak se věci mají. Ale ona mě odstřihla.
A já tu teď sedím, bezradný. Z jedné strany milovaná dcera, která se cítí zrazená a opuštěná. Z druhé strany nevlastní dcera, která nám chtěla udělat radost. A já uprostřed, rozervaný pocitem viny a bezmoci.
Máte taky zkušenosti se složitými vztahy ve smíšené rodině? Jak řešíte konflikty mezi vlastními a nevlastními dětmi? Podělte se o své příběhy na pribehy.kral@seznam.cz. Někdy je nejcennější rada ta od někoho, kdo si prošel tím samým.
