Článek
Jmenuju se Petra a všechno to začalo minulou sobotu. Probudila jsem se uprostřed noci, protože jsem v levém uchu slyšela hlasité, nepříjemné praskání a šustění. Žádná bolest, jen ten zvuk.
Po chvíli googlení jsem dospěla k diagnóze: mazová zátka. Sáhla jsem tedy po osvědčené babské radě. Namočila jsem vatový tamponek do olivového oleje a strčila si ho do ucha, aby se maz změkl. Praskání přestalo, vystřídalo ho jen tiché ťukání, a nakonec jsem usnula.
Ráno už bylo ticho. Super, říkala jsem si. Ale ucho jsem měla pořád zalehlé. Cítila jsem, jak se mi ta „zátka“ hýbe, když jsem si na něj sáhla.
Následující dny jsem se ji snažila dostat ven svépomocí. Zkoušela jsem si do ucha nalít vodu, dávala si tam další tamponky s olejem, dokonce jsem si tam kápla i peroxid vodíku. Nic nepomáhalo.
A pak, dnes, mi došla trpělivost. Věděla jsem, že se to nemá, ale vzala jsem si pinzetu.
Po chvíli opatrného šťourání jsem konečně ucítila, že jsem tu věc chytila. Vítězoslavně jsem ji vytáhla a zvědavě se podívala, co to moje ucho porodilo.
A v tu chvíli jsem málem omdlela hrůzou.
To, co jsem držela v pinzetě, nebyl kus ušního mazu. Byla to malá, hnědá, olejem nasáklá mrtvola můry.
Okamžitě mi to docvaklo. Ta můra mi musela vlézt do ucha tu sobotní noc, když jsem spala u otevřeného okna. To praskání a šustění bylo, jak se tam snažila dostat ven. A já jsem ji tím tamponkem s olejem uvěznila a pravděpodobně utopila.
Celý týden jsem v hlavě nosila mrtvý hmyz.
Pořád se snažím tu představu zpracovat. Myslím, že už nikdy nebudu spát s otevřeným oknem. A příště, až mě bude něco trápit, vykašlu se na babské rady a půjdu rovnou na ORL.
Máte také nějakou hororovou historku s hmyzem nebo domácím léčením, které se zvrtlo? Podělte se o ni na e-mailové adrese pribehy.kral@seznam.cz. Ať víme, čeho se vyvarovat!
