Článek
Prosek započal svou historii již 3 až 4 tisíciletí před naším letopočtem. V době druhohor byla oblast pod mořem. Jeho ústup pak napomohl vytvořit uhelné sloje. Později se král Václav musel se svou družinou těmito místy doslova prosekat kvůli houští, když se tudy snažil najít cestu z Prahy na sever. Úrodnost „Prosíka“, jak mu tehdy říkali, krále Václava doslova nadchla. V 10. století se na Proseku objevila první nevelká osada. Ta se postupně rozrostla a o 5 století později už to byla vesnice.
Potíž byla pouze s vodou, na sklonku 16. století tam vykopali studnu pro celou ves. V té době si ale už vybíraly daň husitské války a Prosek se pomalu vylidňoval. Úpadek dokonala Třicetiletá válka, na kopci zbyla pouze krčma, vinice a pár domů. Poté došlo znovu k rozšíření a na konci 17. století se Prosek připojil ke Starému Městu pražskému. Ve 20. století se stal nedílnou součástí Prahy, a to Prahy 9.
Tajuplné podzemí
Pravěké sloje nezůstaly bez povšimnutí, obyvatelé využili vše, co jim příroda dala. Začínalo se s těžbou spraše, černé břidlice a jílu, později uhlí a také písku. Součástí Proseka jsou i Prosecké skály, od roku 1968 přírodní památka právě z pískovce. Využití se našlo ve stavebnictví, výrobě keramiky, sklářství a průmyslu. Ten nejjemnější používaly hospodyňky doma k úklidu. Těžba se přesunula do podzemí, kde se při stálé teplotě 9 °C dalo pracovat po celý rok. V 19. století se písek těžil ručně škrábáním, kdy se měkčí části vytěžily, ty tvrdší zůstaly pevným pilíři. Tato metoda se jmenuje chodbicování. K těžbě tehdy stačil souhlas majitele pozemku, proto je spleť podzemních chodeb velmi složitá a chaotická. Některé chodby už navíc pod Prosekem nejspíš byly.
Tajuplné podzemí zlákalo mnoho odvážlivců. Z několika kilometrů chodeb je přístupno pouze pár set metrů. Občas tam zavítají odborné návštěvy kvůli průzkumu, statice nebo netopýrům. Žije tu hned několik ohrožených druhů. Řada návštěvníků tam ale byla nelegálně. Jeden z nich se zde dokonce rozhodl sám ukončit život. V 70. letech se v chodbách ztratili 3 kluci zachránil je tehdy čtvrtý, který se vrátil domů a vše řekl.
Prosek je historicky velmi cenným místem. Nejen že za jeho objevením stojí náš největší světec, ale stojí zde i první kostel zasvěcený právě sv. Václavovi. Vystavět ho nechal kníže Boleslav II., kterému se ve snu zjevil král Václav. Během 3 měsíců byl kostel postaven a první říjnovou neděli 970 byl svatým Vojtěchem vysvěcen jako první kostel sv. Václava. Kostel stojí v ose s rotundou sv. Kříže na Starém městě a chrámem ve Staré Boleslavi. Podzemí má skrývat tajnou chodbu, která je součástí poutní cesty spojující hned několik kostelů sv. Václava. Touto tajnou proseckou chodbou prý podle legend jezdil i Napoleon v kočáře, ačkoli podle dnešních průzkumů se to zdá nemožné. Minimálně část cesty by se totiž celá výprava musela plazit.
Legendy také praví, že v podzemí se skrývá jezero, jediné doložené jezero se tam však objevilo, když praskla kanalizace a zatopila část chodeb. Dnes jsou tato místa a mnohá další zalitá betonem, aby nebyla ohrožena statiky budov na povrchu. Rozsah podzemního bludiště ale opravdu mohl být kdysi daleko větší, při průzkumech byly nalezeny i pozůstatky kaplí a oltářů. Není tedy pochyb, že to kdysi v podzemí žilo stejně jako nad zemí. V 17. století tam Jednota bratrská údajně pořádala tajné mše a podle některých pramenů je zde dodnes slyšet zvláštní zpěv.
Dodnes je velká část podzemí neprozkoumaná a kvůli nestabilitě se dost možná už nikdy nedozvíme, co vše skrývají.
Zdroje:
1) Podzemí pražského sídliště Prosek
https://www.poznatsvet.cz/cestovani/prosek-labyrint/
2) Ztraceni ve školách pod Prosekem
https://www.novinky.cz/clanek/historie-ztraceni-ve-stolach-pod-prosekem-40395717
3) V proseckém podzemí se těžil písek, sloužil sklářům i hospodyním
https://www.idnes.cz/praha/zpravy/prazske-podzemi-prosek-tezba-piskovce-chodby-serial.A210519_140853_praha-zpravy_rsr
