Článek
Kdo byl Rudolf II.
Český král a římský císař Rudolf II. Habsburský se narodil ve Vídni v červenci roku 1552. V době, kdy po smrti svého otce v roce 1576 převzal titul římského císaře, měl již Rudolf zkušenosti z cesto po Evropě, současně ale musel řešit také zhoršující se vztahy se svým bratrem Matyášem.
Pak ovšem přišel rok 1583, kdy se rozhodl přestěhovat svůj dvůr do Prahy, která se tak stala za jeho éry naposledy hlavním městem celé Svaté říše římské. Právě dobu jeho setrvávání v Praze nebo v nedalekém Brandýse nad Labem, který si oblíbil, považujeme většinou za nejzajímavější a nejtypičtější období jeho vlády. Co víc, jen málo historických epoch naší historie bylo rozporuplnějších.
Rudolf II. a Praha
Rudolf II. učinil z Prahy hlavní město tehdejší Evropy nikoliv formálně, ale především tím, že do ní průběžně zval ty nejvýznamnější umělce i vědce své doby. Praha tak přivítala takové slavné osobnosti, jakými byli Tycho Brahe, Johannes Kepler, Hans von Aachen, Arcimboldo (autor slavného císařova stylizovaného portrétu Vertumnus), John Dee, nebo Edvard Kelley.
Sám Rudolf II. se zajímal o všechny vědecké obory a byl velkým milovníkem umění. Slabost měl také pro alchymii nebo astrologii, které však byly v jeho době považovány za stejné vědy jako třeba astronomie. Ta mimochodem dodnes staví na zákonech nebeské mechaniky, které jí daroval Johannes Kepler právě díky mecenášství Rudolfa II. Kepler byl tedy rozhodně úspěšnější než ti, kdo se snažili o výrobu zlata nebo kamene mudrců.
Na Pražském hradě také za Rudolfa II. vznikl na svou dobu velmi velký a bohatý zvěřinec. Našli bychom tam lvy, levharty, velbloudy nebo třeba tygra. Papoušci, kteří v zahradách pražského hradu žili také, byli dokonce k větvím přivazováni zlatými řetízky.
V souvislosti s Rudolfem II. nelze nezmínit jeho lásku k umění. Jeho umělecká byla jedinečnou i v celosvětovém měřítku. Třicetiletá válka a dobytí Prahy Švédy však poté způsobily, že z ní u nás zůstalo bohužel jen velmi málo. Každá mince má ale dvě strany, a to platí i o době Rudolfa II.
Všemu, co bylo v předchozích odstavcích vyjmenováno, se císař věnoval mnohem více než skutečnému vládnutí, na které prakticky zcela rezignoval. I válku s Osmanskou říší přenechal svým bratrům a sám se uzavřel do světa věd, umění i tělesných požitků. I ty na něm však zanechaly následky.
Choroby duševní i fyzické
Samostatnou kapitolou života Rudolfa II. je jeho vztah k ženám. Císař se nikdy neoženil, avšak měl nespočet milenek. To však pro někoho s jeho postavením nebylo vůbec nic zvláštního. Jeho nejslavnější milenkou pak byla hraběnka Kateřina Stradová. Jako památka na jedno z jeho mnoha milostných dobrodružství mu zůstal syfilis, který byl ovšem jen jedním z jeho zdravotních problémů.
V pozdějších letech se však začala stále častěji projevovat jeho duševní choroba, jejíž kořeny pravděpodobně souvisí i s politikou příbuzenských sňatků mezi Habsburky. Podle všeho se v průběhu života pokusil dokonce o sebevraždu a deprese byly jeho pravidelnými návštěvnicemi. Na konci svého života byl psychicky i fyzicky již velmi poznamenaný a svá závěrečná léta prožil ve špatném zdravotním stavu. Král a císař Rudolf II. zemřel v Praze, 20. ledna 1612.
Necelých dvacet let po jeho smrti vypukla v Evropě třicetiletá válka a definitivně tak skončila éra Rudolfa II. V Praze a v českých zemích obecně však jeho jméno rozhodně nebude zapomenuto.
Zdroje:
1) Rudolf II. na wikipedii
2) Výstřední císař
3) Rudolf II. očima historičky Elišky Fučíkové
