Článek
V Česku aktuálně musí lidé pro možnost odejít do důchodu disponovat jednak potřebnou dobou pojištění, tedy získat tzv. odpracované roky do důchodu. To je v současné době konkrétně 35 let s tzv. náhradními dobami nebo 30 bez nich.
Současně mohou do důchodu odejít teprve po dosažení stanoveného věku (tj. důchodového věku, popřípadě věku od něho odvozeného nebo věku 65 let). V souvislosti s důchodovou reformou se pak začalo hovořit intenzivně o tom, že věkovou hranici pro odchod do důchodu je nutné prolomit. U osob narozených po roce 1965 se tak skutečně začnou projevovat změny.
Systém penzí by se tak měl navázat na dobu dožití. Jak uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, dochází k logickému posunu: V posledních letech se citelně snížil podíl ekonomicky aktivních mladých lidí. Průběžný důchodový systém tím dostává vážné trhliny.
Stávající předseda vlády Petr Fiala dokonce varoval, že bez reformy hrozí důchodovému systému kolaps. Otázka tedy nestojí, zda se ve stávající podobě celý mechanismus zhroutí, ale spíše, kdy se tak stane. Schodek důchodového rozpočtu se má vzhledem k očekávanému demografickému vývoji vyšplhat v roce 2050 až na 350 miliard korun.
Způsobeno je to demografickým vývojem, populace zkrátka stárne. Za tím se jednak ukrývá pokles porodnosti a současně prodlužování naděje dožití (tzv. střední délka života). To se ve velkém měřítku projeví brzy, už okolo roku 2030 začnou do důchodu totiž odcházet silné ročníky ze 70. let. Statistiky uvádějí, že v roce 2050 by vlivem prodloužení střední délky dožití měl podíl seniorů v České republice představovat již zhruba třetinu společnosti.
Vláda zachraňuje kolabující důchodový systém
Jakožto řešení nabízí ministerstvo práce a sociálních věcí jednak už zmíněnou úpravu hranice věku odchodu do důchodu, ale také výrazné zvýšení sazby pojistného. To by konkrétně znamenalo zvýšení ze současných 28 % až na 40 %.
Kromě reformy důchodového systému se vláda navíc snaží, aby si byli současní senioři schopni pomoci i sami. Pokouší se je proto motivovat i k tomu, aby po dosažení důchodového věku zůstali v zaměstnání. To v celé řadě případů je skutečně možné.
Sazby pojistného by se u této skupiny navíc měly snížit o 6,5 %. To odpovídá stoprocentní slevě na důchodové pojištění a ve stejné hodnotě se tak zvýší těmto lidem jejich čistá mzda. Stane se tak od příštího roku. Změna se dotkne zhruba půl milionu lidí, kteří si v Česku přivydělávají. A to je podle ministerstva zkrátka a jednoduše málo.
S podobným přístupem souhlasí i Národní ekonomická rada vlády. Podle jejího prohlášení má Česko extrémně vysoké procento lidí, kteří odcházejí do důchodu již první den, kdy na něj mají nárok.
Nové opatření by mělo být oproti současnému stavu mnohem více motivační: Za každých odpracovaných 360 kalendářních dní má starobní důchodce v současné době nárok na zvýšení starobního důchodu o 0,4 % výpočtového základu. Což je ovšem pouze o 80 až 130 Kč podle výše důchodu. Nově by tak důchodcům mohlo navíc zůstat 1 500 až 2 000 Kč každý měsíc. Pracovat se tedy seniorům vyplatí.
Proč se státu i firmám vyplatí pracující důchodci
A pracující důchodce je výhodou i pro stát. Senior, který si udrží svoje profesní uplatnění, dál aktivně přispívá do státního rozpočtu. Stejně tak mohou ale ze zaměstnávání důchodců těžit i zaměstnavatelé, kterým věkově různorodý kolektiv napomáhá získat důležitou konkurenční výhodu zvláště tehdy, pokud starší věková skupina je onou cílovou i pohledu zákazníka. Kdo jiný jednoduše ví nejlépe, co tato kategorie chce nebo potřebuje, než ten, kdo do ní sám patří?
Do firem se tak dostanou zkušení a loajální zaměstnanci, kteří svými dovednostmi dobře doplní své služebně mladší kolegy a mohou se dokonce stát jejich mentory. To je ceněné zejména v oborech, jako je řízení projektů, strategické plánování, finance nebo zdravotnictví. K oceňovaným vlastnostem vyššího věku v zaměstnání patří i spolehlivost, disciplinovanost, pečlivost a také schopnost dodržovat nastavená pravidla.
Tato věková kategorie je i dostatečně flexibilní: Již zpravidla nepečuje o malé děti a je ochotna pracovat i na zkrácené úvazky, které z hlediska finančního nejsou pro zaměstnance v produktivním věku často příliš atraktivní. Zaměstnaný senior si často může dopřát možnost pracovat nikoli kvůli vlastnímu ekonomickému zajištění, ale už „pouze“ proto, že ho to baví.
Zdroje:
CUPALOVÁ, Marcela, 2011. Regulace investování důchodových fondů v rámci druhého a třetího pilíře důchodového systému ve vybraných státech [online]. [cit. 2021-02-05]. Dostupné z: www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=74793
ČBA, 2019. Finanční gramotnost Čechů 2019 [online]. Česká bankovní asociace [cit. 2020-11-28]. Dostupné z: https://cbaonline.cz/financni-gramotnost-cechu-2019
RYTÍŘOVÁ, Lucie. Důchodový systém v České republice. 1. vyd. Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2013, 115 s. ISBN 978-80-7263-821-5
