Článek
Celým jménem Salvador Felipe Jacinto Dalí y Domenech se narodil 11. května roku 1904 ve španělském městě Figueras a na stejném místě v lednu roku 1989 zemřel. Svým uměním se řadil k surrealistickým malířům, kteří šli doslova proti přírodním zákonům a malovali pro mnohé lidi nepochopitelné obrazy.
To, že se stal Salvador Dalí mistrem ve svém oboru dopomohl i fakt, že ho zaujala práce Sigmunda Freuda, který se jeden čas zabýval erotickým významem obrazů a jak podvědomí ovlivňuje ve své tvorbě umělce. Tomuto faktu Dalí doslova podlehl a nechal se pohltit studiem vědomí a podvědomí. Stýkal se se společně smýšlejícími lidmi, kteří často i experimentovali s drogami, aby si onen stav nevědomí přivodili a v tomto stavu i hledali inspirace pro své obrazy. Dalí ale ve svém experimentování nepoužíval drogy, nýbrž metodu uvedení se do halucinačních stavů, které vyvolával procesem, který sám nazval jako „paranoidně kritický“.
Pokud opomineme tvůrčí talent, byl Dalí ukázkovým egocentristou. Sám sebe nazýval géniem všech dob a vedl si záznamy pod uceleným názvem „Deník Génia“. Měl rád své pohodlí a nebál se do očí říkat komukoliv a cokoliv. Svým vzhledem mu byl nápadný dlouhý knír. Je náhoda, že ho měl ve stejné době jako tehdy nejmocnější muži světa, a to Hitler a Stalin?
Pro pochopení osobnosti se podívejme do jeho dětství, které bylo značně psychicky poznamenáno. Narodil se jako druhé dítě právě ve chvíli, kdy jeho dvouletý bratr Salvador umřel. Ano, rodiče pojmenovali svého druhého syna podle prvorozeného a lpěli na něm jako na ničem jiném. Krom výtvarného talentu měl sklony i ke psaní. Kromě svého talentu se u něj projevily i jiné než obdivované sklony. Nyní se dostáváme k Freudovi. Malý Salvador až obdivuhodně experimentoval se stolicí, což bývá u dětí přirozenou součástí zkoumání těla. Salvador ovšem cíleně zadržoval stolici a hledal po domě, kam by ji schoval a k tomu si vybíral nejrůznější věci…botník, šuplíky v ložnici, ani cukřenka nebyla ušetřena. Tato záliba mu zůstala do věku zhruba 11 let. Obliba v exkrementech a jejich znázorňování ho ovšem neopustila nikdy.
Manželka ano, děti žádné
Dle mnoha zdrojů byla jeho žena Gala jedinou ženou v životě Salvadora Dalího. Tím je myšleno i fyzicky. Přestože byl Dalí sebevědomý a naprosto přesvědčený o své výjimečnosti, v oblasti intimního života tomu bylo naopak. Jakýkoliv fyzický vztah se ženou zažil až ve 25 letech a to právě s Galou, kterou až do její smrti miloval jak jen mohl. Byla mu múzou i oporou. Proč ale z tak šťastného vztahu nebyly žádné děti? Nabízí se několik teorií.
Pevní verze mluví k odporu k dětem. K jejich vzhledu, než vyrostou a vypadají alespoň jako „malí lidé“. Druhá teorie, která se mi zdá pravděpodobnější je spojena opět s jeho životním sebemilováním. Hodnotil děti jiných osobností jako hlupáky, kteří se od svých předků markantně liší. Sám se vyjádřil, že nechce, aby někdo nosil jeho jméno, které vybudoval a tím mu dal kus své slávy. Chtěl, aby jméno Dalí bylo spojeno pouze s jeho osobou a to se mu podařilo.
Herec, spisovatel, ale především malíř
Přesto, že Dalí natočil několik filmů, do paměti nás všech se zapsal především jako malíř. Některá jeho díla si představíme a rozebereme.
První dílo, které je nezbytné zmínit se vztahuje k ranému vývoji jeho života a nazývá se Velký masturbátor. Pokud se na obraz pozorně zadíváte, můžete vidět hned několik známek Dalího obav z pohlavního styku. Mladý muž na obraze má před sebou nahou krásnou ženu, která se chystá mu poskytnout potěšení. Onou krásnou ženou je Gala, ke které choval Dalí nejen lásku, ale také úctu a neskrývaný obdiv. Dalším důležitým prvkem je výraz mladíka a jeho podřezaná kolena, která mohou značit rozporuplnost z aktu, který nastane. Ve spodní části obrazu se nachází luční kobylka, která znázorňuje úzkost ze sexu.
Velký mastrubátor
Dalí byl v tomto ohledu ovlivněn svým otcem, který v něm vyvolával strach z pohlavních chorob, které vyústili téměř až v jeho asexualitu. Byť měl ženu, je doložené, že jí vyzýval, aby své touhy nalezla i jinde, když on sám jí je nemůže dát. Naopak propagoval cudnost jako cestu ke spáse duše.
Dalího rozpouštějící se hodiny, neboli správně „Persistance of memory“ (trvalost paměti), je jeden z nejznámějších děl. Přemýšleli jste někdy jaký má tento obraz význam? Jak Dalího napadlo nechat rozpustit hodiny? Odpověď je velmi jednoduchá a také překvapivá. Inspirací mu byl Camembert na slunci. Ano, pokud spojíte jeho osobnost narcisty znázorněného v mase, což je jediný předmět, který tolik nevykazuje známky tepla, můžeme odhadovat, že se jedná o malířovu představu a znázornění jeho samotné nesmrtelnosti.
Trvalost paměti - Na obraze a konkrétně na stole si můžete všimnout mravenců, kteří jsou ve všech jeho obrazech znázorněním smrti a hniloby, jejíž byl Dalí doslova fascinován.
Měkká stavba s vařenými fazolemi zvaná také jako předtucha války je jedním z děl, kde Dalí nastínil a zakomponoval prvky prožívané války ve Španělsku v letech 1936-1939. Samotný obraz ale namaloval před propuknutím války a tím si i zvýšil své ego a prezentoval obraz jako důsledek jeho prorocké síly podvědomí. V obrazu je vidět násilí, útisk, zápas dvou vysokých osob. Toto dílo ukazuje, jak byl Dalí rozhořčen dobou, jaká přišla a jaká bude následovat za vlády generála Franca. A fazole, která byla natolik důležitá, že se dostala i do názvu obrazu? Je o přísadu do jednoduchého guláše který jedli lidé za občanské války. Své názory na světové politické dění vyjádřil i dalšími obrazy, kde se věnoval především Hitlerovi a jeho dohodě s Chamberlainem.
Měkká stavba s vařenými fazolemi
Závěrem
Osobnost Salvadora Dalího byla silně poznamenána dětstvím, kde v podstatě byl náhradníkem za svého zesnulého bratra, což je podobný scénář jako u Vincenta van Gogha. Jeho otec byl advokát a na syna byl v některých ohledech příliš přísný, až v něm vyvolal například strach ze ženských pohlavních orgánů. Další stranou věci je i samotná vrozená povaha Dalího, který miloval život, nebál se ho vést jako bohém a to i protiprávním stylem, kdy neodváděl Španělsku řádně daně.
Nebýt směsi těchto faktorů, možná by nikdy nevznikla díla, nad kterými nám zůstavá rozum stát. Pokud vás obrazy nezajímají, nebo se vám zdají okoukané, zkuste skrze jejich výklad nahlédnout do Dalího duše, která se v každém z nich zrcadlí.
Na závěr si dovolím zajímavost. I když nebyl Dalí řádným daňovým poplatníkem, celé svůj majetek, tedy přes 130 mil. dolarů, věnoval Španělsku jako dědictví.
Zdroje
1) Salvador Dalí Spanish artist
2) The story of art- Salvador Dalí
3) Salvador Dalí
4) Dalího malby
