Článek
Kdo byl Vincent van Gogh?
Na konci března 1853 se v nizozemském městečku Groot - Zundert narodil chlapec jménem Vincent van Gogh. Jeho rodiče mohli být jen těžko rozdílnější. Van Goghův otec byl přísným a upjatým protestantským pastorem, zatímco matka Anna Cornelia byla umělkyní se vším, co k tomu patří. Byla impulzivní a náladová, s velkou láskou k přírodě a samozřejmě k umění. Právě tu po ní mladý Vincent zdědil. Je otázkou, do jaké míry ovlivnil vztah jeho rodičů k němu fakt, že byl pro ně vlastně náhradou za dítě, které se narodilo mrtvé a pro které měli také připraveno jméno Vincent. A aby toho nebylo málo, jeho mrtvý bratr se narodil na den přesně o jeden rok dříve než Vincent.
Vincent van Gogh získal postupně dalších pět sourozenců: tři sestry a dva bratry. Nejdůležitějším z nich byl pro Vincenta mladší bratr Theo, který byl po celý jeho život souputníkem a se kterým jej pojil velmi blízký vztah. Dokazuje to 651 dopisů, které Vincent Theovi poslal a které se nalezly v jeho pozůstalosti.
Ve svých patnácti letech musel opustit školu, neboť bylo zapotřebí, aby začal podporovat svoji rodinu. V té době však již Vincent van Gogh mluvil plynně kromě své rodné holandštiny také francouzsky, německy a anglicky. Toho využil jeho strýc, který jej zaměstnal ve svém obchodě s uměleckými předměty. V roce 1873 byl firmou vyslán do Londýna.
Mladý Vincent byl Anglií fascinován a brzy znal všechny londýnské galerie. Anglická kultura nebyla však to jediné, co jej fascinovalo. Bláznivě se zamiloval do dcery své bytné. Ta však jeho city neopětovala, a když odmítla nabídku k sňatku, van Gogh se poprvé psychicky zhroutil. Ztratil veškerou motivaci k práci a zákazníkům dokonce radil, aby si u něj nic nekupovali. Není proto divu, že po několika marných pokusech jeho nadřízených přivést ho na jiné myšlenky tím, že jej přeloží jinam (nějaký čas strávil v Paříži a doma v Holandsku) jej propustili.
Od náboženství zpátky k umění
Vincent van Gogh prožil své první milostné zklamání a díky psychický problémům to mělo katastrofální následky, byť pro svět umění se vlastně jednalo o dar z nebes. Vincent van Gogh se utápěl v depresích a útěchu hledal ve svém náboženském zanícení. Začal vyučovat v církevní škole a plánoval studovat na teologické fakultě v Amsterdamu. S jeho povahou to však bylo prakticky vyloučeno. Odmítal například používat latinu jakožto „mrtvý jazyk“. Církevní dráha tak byla logicky vyloučena.
V Belgii však přesto působil jako kazatel. Vybral si přitom chudý uhelný region na jihu země, kam nikdo jiný dobrovolně nechtěl. Místní lidé ho za to milovali a rádi se také nechali van Goghem zvěčňovat i se svými rodinami na jeho obrázcích. Ani zde však van Gogh dlouho nevydržel. Začal se totiž stylizovat do role mučedníka a spasitele místní komunity, což se jeho nadřízeným vůbec nelíbilo.
V roce 1880 tak stál Vincent van Gogh před otázkou, co dělat dál. Díky svému rozhodnutí věnovat se naplno umění je dnes asi nejznámějším Holanďanem a jedním z největších malířů vůbec. Jemu osobně ale slávu ani štěstí nepřineslo. Van Gogh se usadil v Bruselu a začal se v umění formálně vzdělávat. Umožnil mu to jeho bratr Theo, který jej finančně podporoval. V roce 1886 se Vincent přestěhoval za svým bratrem do Paříže. Nutno podotknout, že na jeho dveře zaklepal bez pozvání. Theo jej nicméně ve svém bytě ubytoval a van Gogh mohl začít studovat impresionismus v jeho hlavním městě. V té době již pracoval na obraze, který je dnes považován za první z jeho skutečně mistrovských děl. Jednalo se o obraz Jedlíci brambor.
Uznání se však nedočkal. Obraz kritizoval jak jeho bratr, tak umělečtí kolegové. Ani van Gogh však nebyl v hodnocení cizích děl nutně diplomatický, a není proto divu, že si příliš přátel nezískal. Stejně neutěšený byl i jeho milostný život. Jedna jeho láska, shodou okolností jeho sestřenice před ním utekla. Zamilovaný byl také do jedné prostitutky a alkoholičky. I ona se od něj však odvrátila a van Gogh upadl opět do těžkých depresí. Vraťme se ale do Paříže. Společné bydlení s bratrem se ukázalo jako velmi problematické a v jejich vztahu začaly převažovat velké problémy. Jednou z mála pozitivních věcí bylo v jeho osobním životě navázání přátelství s Paulem Gauguinem. Vzájemně obdivovali svá díla.
Pobyt na jihu Francie
V roce 1888 odcestoval Vincent van Gogh z Paříže do městečka Arles na jihu Francie. Zamiloval si krajinu a usadil se zde ve svém slavném „žlutém domě“. Právě zde namaloval své slavné Slunečnice. Ani v Arles se však nezbavil své psychické poruchy. Její přesná diagnóza je dnes předmětem sporů, někteří za ní vidí nadměrnou konzumaci absintu, jiní v ní připisují vinu těžkým kovům obsaženým v jeho barvách a někteří zase tvrdí, že šlo o takzvanou Menierovu nemoc. Je tak otázkou, zdali alkohol, nebo zmíněné těžké kovy zhoršily jeho vrozenou náchylnost k depresím anebo zda se od začátku jednalo o vrozenou poruchu. Během jeho pobytu v Arles se zhoršoval jeho fyzický i psychický stav, který vyvrcholil legendární epizodou s uchem.
Vincent van Gogh - Zima 1887–1888
Vincent van Gogh a jeho ucho
Na konci roku 1888 žil Vincent van Gogh stále v Arles. Kromě toho, že tvořil, se nicméně choval stále divněji. Živil se prakticky jen chlebem a absintem, pokud ovšem nepočítáme barvy a terpentýnový olej, které taktéž konzumoval. Jeho zhoršující se stav neunikl pozornosti bratra a Theo požádal Paula Gauguina, aby se za Vincentem vydal a dohlédl na něj. I mezi nimi však panovaly stále častější hádky. Jednoho večera, po zvláště divoké hádce Paul Gaugin odešel z domu. Van Gogh jej pozoroval s břitvou v ruce. S touto břitvou si následně uřízl ucho.
Detaily oné osudné události jsou předmětem dohadů. Dříve se nejčastěji tvrdilo, že si van Gogh uřízl ušní lalůček, který následně v místním nevěstinci věnoval prostitutce jménem Rachel. Dosud nejkompletnější studie však tuto verzi významně upravuje. Předně se zdá, že van Gogh si neuřízl jen lalůček, ale celé ucho. Alespoň to vyplývá ze zápisků a nákresů, které si vytvořil jeho ošetřující lékař. Podle nich vedl van Gogh řez tak, že část lalůčku byla vlastně to jediné, co z ucha na těle zůstalo. Druhou podstatnou změnou v popisu událostí jsou potom detaily jeho návštěvy nevěstince.
S uříznutým uchem tam skutečně přišel, své ucho však nevěnoval jakési Rachel, ale uklízečce. Známe dokonce její celé jméno. Jmenovala se Gabrielle Berlatier a v nevěstinci pracovala proto, aby vydělala peníze za vakcínu proti vzteklině, která jí byla aplikována na začátku roku poté, co jí pokousal pes.
Druhý den ráno byl Vincent van Gogh nalezen policií ve vážném stavu daném především ztrátou velkého množství krve. V nemocnici jej však lékaři uzdravili a van Gogh mohl opět začít malovat. Zatímco fyzické zranění opravit šlo, s nemocnou duší to bylo složitější. Obyvatelé Arles mu příliš nepomohli, když sepsali petici požadující, aby van Gogh město opustil, neboť je nebezpečný.
Vincent van Gogh proto dobrovolně nastoupil do psychiatrické léčebny. I během pobytu v ní maloval, a dokonce se některé jeho obrazy dočkaly vystavení v Bruselu. Jeho obraz Červené vinice dokázal bratr Theo dokonce prodat za cenu 400 franků. Na začátku roku 1890 se Vincent van Gogh přestěhoval k doktoru Gachetovi do městečka Auvers, které leželo asi 30 km od Paříže.
Poslední stěhování
Dne 27. července 1890 odešel Vincent van Gogh do svého pokoje s nabitou pistolí. V té době vstřebával rozhovor s bratrem o tom, že je třeba méně utrácet. Rozrušený Vincent van Gogh namířil pistoli proti sobě a střelil se do hrudníku. Podruhé byl těžce raněn a opět byl převezen do nemocnice. Tam za ním přišel jeho bratr Theo. V jeho přítomnosti Vincent van Gogh o dva dny později ve věku pouhých 37 let zemřel.
Za svého života namaloval Vincent van Gogh asi 2 100 děl. Z žádného z nich neměl bohatství a znal ho jen úzký okruh lidí. Poměrně brzy po jeho smrti se však jeho díla dočkala všeobecného uznání. Jeho Kosatce se v aukci prodaly za 53,9 milionů dolarů, tedy asi 1, 3 miliardy korun. Ještě dražší byl jeho portrét doktora Gacheta, který byl vydražen za 82,5 milionů dolarů, tedy téměř 2 miliardy korun. Tuto cenu zaplatil nový majitel v roce 1990. V dnešních cenách by tak byla malba podstatně dražší.
Závěr
Život Vincenta van Gogha fascinuje svojí tragikou nejen historiky umění, ale i širokou veřejnost. Van Goghovo muzeum v Amsterdamu patří mezi dvacet pět nejnavštěvovanějších muzeí na světě a všechny jeho obrazy budí maximální pozornost všude tam, kde jsou vystavovány. Tragická událost s van Goghovým uchem však někdy zastiňuje to podstatné, jeho uměleckou genialitu.
1) Vincent van Gogh Biography
2) What actually happened to Vincent van Gogh’s ear? Here are 3 things you should know.
