Článek
S manželkou Lenkou jsme v poslední době neměli moc času pro sebe. Naše čtyřletá Anička špatně spí a většinu nocí se nakonec přestěhuje k nám do postele, kde se mezi námi rozvalí jako malý, ale neuvěřitelně efektivní antikoncepční prostředek.
Dnes večer, 3. srpna, jsme si ale po pár skleničkách vína řekli, že dnes je ta noc. Aničku jsme poslali do jejího pokoje a zavřeli za ní dveře. Co jsem ale neudělal, bylo zamknout.
A tak začala naše soukromá párty. A já, jak to říct… prostě dělám, co dělám rád. Jsem v plné práci, ponořený do svého oblíbeného úkolu, když mě zničehonic začne moje žena panicky mlátit do hlavy a křičet: „Miláčku, miláčku, miláčku!!“
Zvednu hlavu z prostoru mezi jejími stehny a vidím ji. Naši čtyřletou dceru. Ne ve dveřích. Přímo V NAŠÍ POSTELI, sedí vedle nás, směje se na celé kolo a z pusy jí vypadnou první slova:
„Proč tatínek čuchá mamince k zadku??“
Okamžitě jsem se stáhl, převalil se na bok a začal jsem umírat smíchy do polštáře.
V tu chvíli se ve dveřích ložnice objevila naše osmnáctiletá dcera Tereza, aby zkontrolovala, co se to tu děje za povyk. A Anička, naše malá informátorka, jí okamžitě hlásí:
„Viděla jsem, jak tatínek dává mamince pusu na zadek!“
Tereza, která na svůj věk chápe víc než dost, se na nás podívala, pak na Aničku, a dostala takový záchvat smíchu, až se musela opřít o futra. Moje žena Lenka, ve které se mísil humor s naprostou hrůzou, to konečně vzdala a začala se smát taky.
Nakonec jsme našeho malého vetřelce vykázali zpátky do jejího pokoje. Tereza si šla udělat popcorn a vrátila se k sobě.
A my tu teď ležíme, smějeme se, dopíjíme víno a koukáme na televizi. Ale vím, že to neskončilo.
Lenka se právě teď přestala smát a chytá se za hlavu. „Panebože,“ říká. „Co když to zítra řekne paní učitelce ve školce?“
A já se zase začínám smát. Tohle je náš život. A já bych ho neměnil.
Přerušily vám taky někdy děti romantickou chvilku tím nejméně očekávaným způsobem? Podělte se o své rodičovské hororové příběhy na pribehy.kral@seznam.cz. Sdílená trapnost je poloviční trapnost!
