Článek
Stalo se to před pár lety, chvíli poté, co jsem se vrátila zpátky do Prahy. Posledních pár let jsem totiž studovala a žila v Rumunsku. Skvělá země, úžasní lidi, fakt doporučuju. Kvůli okolnostem jsem se tam musela naučit jazyk fakt rychle a pořádně, protože mimo univerzitu skoro nikdo anglicky nemluvil.
No a teď si představte to překvapení, když jsem si v Praze objednala Bolt a v aplikaci na mě vyskočilo rumunské jméno řidiče. V naší čtvrti žije spousta lidí z východní Evropy, takže to asi nebylo tak divné, ale já měla hroznou radost. Těšila jsem se, že si pokecám, opráším jazyk a třeba poznámám někoho nového.
Přijelo auto, nasedla jsem a pozdravila. Řidič mi odpověděl, ale bylo vidět, že zrovna s někým telefonuje, tak jsem jen tiše seděla vzadu a poslouchala. Člověk na druhém konci se ho ptal, jestli už mu končí šichta. A řidič odpověděl něco v tomto smyslu:
„Ne, ještě pár hodin. Pak jedu domů. Teď zrovna někoho vezu. Bože, já tuhle zemi tak nesnáším, ty ženský jsou tu tak tlustý a ošklivý. Tahle má aspoň dobrý prsa, ale proč by nemohla trochu zhubnout?“ A pokračoval dál a dál, rozebíral všechny moje nedostatky a problémy českých žen obecně. Vždycky jsem byla holka krev a mlíko a už v Rumunsku mi to dávali sežrat, takže jsem byla celkem zvyklá. Ale byla jsem v šoku, že to tenhle chlap takhle bez obalu valí přede mnou.
Celou cestu jsem seděla vzadu, pobaveně poslouchala a čekala na svou chvíli. Když jsme se blížili k mému domu, naklonila jsem se dopředu a s nejlepším rumunským přízvukem z regionu, kde jsem žila, jsem mu řekla: „Můžete mi zastavit támhle vpravo, prosím?“
Přísahám, že ten chlap otočil hlavu jak holčička z Vymítače ďábla. Zrudnul tak, jak jsem ještě nikoho zrudnout neviděla. Neřekl ani slovo, prostě zastavil. Když jsem vystupovala, poděkovala jsem a dodala: „Vy taky nejste zrovna žádnej krasavec a taky jste tlustej, takže byste si možná takový komentáře měl nechat od cesty.“
Ten pocit hrdosti a zadostiučinění, co jsem v tu chvíli cítila, jsem od té doby nezažila.
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
