Článek
Můj bratr Patrik (28) byl vždycky zlaté dítě naší rodiny. Rodiče mu všechno podstrkovali a nás se sestrou vychovali tak, abychom dělaly to samé. Celý život mu všichni ustupujeme.
Takže když požádal mého snoubence Marka (27) o půjčku, hloupě jsem mlčela. Měla jsem Marka varovat. Patrik totiž nikdy nikomu peníze nevrací. Mně osobně dluží přes 150 tisíc, ze kterých jsem neviděla ani korunu.
Marek mu ale půjčil. Šlo o 400 tisíc korun. A protože je chytřejší než my všichni dohromady, nechal si od Patrika podepsat smlouvu o půjčce.
Minulý týden měl Patrik peníze vrátit. K žádnému překvapení nedošlo – tvrdil, že nic nemá.
Myslím, že by to Marek možná i nechal být, kdyby si bratr neodpustil pár nechutných poznámek. Začal se Markovi posmívat kvůli jeho finanční situaci a urážet jeho rodinu. Korunu tomu nasadil trapným vtipem o tom, že by po něm naši měli chtít peníze za věno.
Tím to pro Marka skončilo. Oznámil Patrikovi, že pokud peníze nevrátí do konce října, potkají se u soudu.
A tehdy se rozpoutalo peklo. Naši rodiče jsou naprosto nepříčetní. Ne na Patrika, který dluží obrovské peníze a ještě se chová jako hulvát. Ale na Marka.
Tvrdí, že je chamtivý a sobecký. Že chce zničit jejich syna. Od té doby na mě tlačí, abych se s Markem rozešla, protože „takového člověka v rodině nechtějí“.
Aby toho nebylo málo, do konfliktu se zapojili i ostatní. Moje sestra Klára Marka nadšeně podporuje, protože jí Patrik taky dluží spoustu peněz a má pocit, že mu to konečně někdo spočítá.
Na druhé straně je moje švagrová Lenka, Patrikova žena. Ta mě se slzami v očích prosí, ať Marka přemluvím, aby to nechal být. Prý na to opravdu nemají a zrovna se jim narodilo miminko.
Cítím se jako mezi mlýnskými kameny.
Včera večer přišla poslední rána. Marek mi oznámil, že po tom všem si nepřeje, aby můj bratr a moji rodiče přišli na naši svatbu.
Chápu ho. Naprosto. Uráželi ho a teď ho vykreslují jako netvora. Ale já se nedokážu smířit s myšlenkou, že bych se vdávala bez rodičů. Vím, že jsou v tomhle úplně mimo, ale jsou to moji rodiče.
Vůbec nevím, co mám dělat. Stojím za svým snoubencem, ale zároveň nechci přijít o rodinu. Jak mám proboha přimět tyhle dva znepřátelené tábory, aby spolu uzavřely alespoň příměří?
Zažila jste ve vztahu situaci, kdy vás partner nerespektoval nebo ztrapnil před přáteli? Podělte se o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz. Někdy je důležité si připomenout, kde jsou naše hranice.
