Článek
Omlouvám se, jestli to bude zmatené, ale nejsem teď zrovna v nejlepším stavu. Můj svět se před pár týdny obrátil vzhůru nohama. Chtěl bych vám jen napsat co nejvíc souvislostí, abych dostal tu nejlepší radu. Z pochopitelných důvodů ještě nejsem schopen o tom mluvit s přáteli nebo rodiči.
S manželkou jsme se seznámili na střední a vzali jsme se na vysoké. Máme spolu pět krásných dětí – opravdu, považuji je za naprosté požehnání bez ohledu na to, co se chystám napsat – a až do doby před pár týdny jsem si myslel, že máme dokonalé manželství. Byli jsme typická středoškolská láska, chodili jsme spolu ven, nikdy jsme se nehádali, mám pocit, že jsem dělal všechno, co by milující manžel dělat měl. Neříkám to proto, abych ze sebe dělal dokonalého manžela, například moje práce vždy znamenala, že jsem pracoval dlouho do večera a možná jsem tu pro ni nebyl vždycky, když mě potřebovala, ale chci zdůraznit, že jsem nikdy neměl pocit, že by naše manželství bylo v nějakých potížích. A nikdy by mě ani ve snu nenapadlo, že by moje žena mohla být nevěrná – vždycky dělala všechno, co mohla, aby mě podpořila a postarala se o naše děti.
No, moje nejstarší dcera si nedávno nechala udělat test původu DNA. A výsledky toho testu silně naznačovaly, že nejsem její otec. Svěřila se mi s tím soukromě, ukázala mi výsledky a viděl jsem, jak je z toho viditelně rozrušená. Samozřejmě, první věc, kterou jsem udělal, bylo, že jsem ji ujistil, že bez ohledu na cokoliv je to moje dcera a vždycky ji budu bezpodmínečně milovat. Ale druhá věc byla, že jsme se oba rozhodli podstoupit oficiální test otcovství, protože ty testy původu nejsou úplně spolehlivé. Výsledek přišel a já skutečně nejsem její biologický otec.
Ta zpráva mě opravdu zlomila. Stydím se říct, že jsem se před dcerou rozbrečel. Kombinace zjištění o nevěře mé ženy a toho, jak moc jsem svou reakcí rozrušil dceru. Opravdu si přeju, abych to kvůli ní v sobě udržel, ale neudržel jsem.
Následně jsem požádal své ostatní děti, kromě té nejmladší, aby za mnou přišly. Chtěl jsem vědět rozsah nevěry mé ženy – kdyby to byl jednorázový úlet, možná bych se přes to dokázal přenést, zvlášť s ohledem na to, jak dávno by to bylo. Nechtěl jsem to ale říkat nejmladší, protože je ještě na škole, je to teenagerka, a opravdu jsem si nemyslel, že je vhodné jí to ještě říkat.
Řekli jsme těm třem ostatním, co se stalo, ujistil jsem je, že je bezpodmínečně miluju a že vždycky budu jejich táta, ale že potřebuju vědět, jak dlouho se to děje. Bože, nedokážu ani začít vysvětlovat, jak dojemná byla jejich reakce. Bylo jim jedno, že nejsem jejich biologický otec, byli jen rozrušení z toho, jak moc mám zlomené srdce. Mám pocit, že jediná věc, která mě drží nad vodou posledních pár týdnů, je jejich neochvějná podpora.
Takže jsme udělali testy otcovství pro každého z těch tří. Nejenže žádné z nich není moje biologické dítě, ale dohromady mají moje čtyři děti tři různé otce. Což to nějak udělalo ještě horší. Jakože neměla jen trvalou aféru, měla jich víc? Nedokážu vysvětlit, proč to to dělá horší, ale prostě to tak je.
Tak jsem s tím konfrontoval svou ženu, čekal jsem, že se přizná a bude prosit o odpuštění. Nepřiznala se. Ani to nebrala vážně. Řekla, že ty testy musí být chybné. Všechny čtyři? Jak to, sakra, mám brát vážně?
Pořád to na ni vytahuju a ona to pořád smetává ze stolu, je na mě čím dál tím víc podrážděná. Když to vytáhnu, snaží se mě citově vydírat. „Jsme spolu od střední, to mi vážně nevěříš?“ atd. Ale jak jí mám věřit tváří v tvář takovým zdrcujícím důkazům?
Teď, když jsem se vypsal a vysvětlil, co se stalo, asi se zeptám na pár přímých otázek o radu:
Jak mám ujistit své děti, že se mezi námi nic nemění? Mám pocit, že způsob, jakým jsem reagoval, naprosté zhroucení, je přiměl o tom pochybovat, i když je ujišťuju, kolikrát chci.
Jak se mám zachovat k nejmladší dceři? Mám pocit, že naše manželství je za hranicí záchrany a budu jí muset něco říct. Nechci, aby znala pravdu, dokud nebude starší, ale taky nechci, aby moje žena lhala a dělala ze mě padoucha.
Existuje nějaká, naprosto jakákoliv cesta, jak bych mohl nebo měl zachránit své manželství? Byl jsem se svou ženou celý život, je skoro nemožné si představit život bez ní. Vím, že odpověď by měla být jasné „opusť ji“, ale máme spolu 5 dětí. Pokud existuje něco, co by se dalo udělat pro záchranu našeho manželství, chci to vážně zvážit.
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
