Článek
Ani nevím, kde začít, ale zkusím to. S přítelkyní Kamilou jsem něco málo přes osm měsíců. Nebydlíme spolu, ale máme byty jen pět minut chůze od sebe, takže se vídáme často. Náš vztah bych až do minulého týdne popsal jako pohodový a spíše volnější.
Ani jeden z nás se nechtěl vázat, takže kromě rande, koukání na Netflix a občasného sexu to bylo celé dost nenucené. Tedy, až do minulé soboty.
Měl jsem narozeniny. Přijel za mnou brácha Lukáš z Brna a plánovali jsme menší oslavu u mě v bytě v Praze. Pozval jsem samozřejmě i Kamilu a zdálo se, že má obrovskou radost. Tvrdila, že nad dárkem pro mě přemýšlela déle než měsíc. Prý chtěla trumfnout drahý dárek, který ode mě dostala ke svým narozeninám ona.
Už tehdy mi mělo dojít, že je něco divně. Asi týden před oslavou se mi vyhýbala a nechtěla se vidět. Vymlouvala se na práci. Já to ale přisuzoval jiným věcem.
Přišla sobota. V mém bytě bylo asi devět lidí, skvělá nálada, pilo se víno. V jeden moment Kamila všechny svolala dohromady. Udělala velkou show z toho, že mi chce předat svůj dárek přede všemi.
A pak přišlo naprosté šílenství.
Jako „dárek k narozeninám“ si Kamila nechala udělat OBROVSKÉ tetování na celá záda. Otočila se, stáhla si tričko a tam to bylo. Můj obličej. A pod ním nápis: „Můj navždy“.
V místnosti nastalo hrobové ticho. Bylo slyšet jen bzučení lednice. Situaci nepomohlo ani to, že ta kérka nebyla ani z poloviny hotová. Část mého obličeje byla jen v konturách.
Vůbec jsem nebyl připravený na něco takového. Musel jsem odejít do ložnice, abych se vůbec nadechl. Zůstal jsem tam sedět na posteli a zíral do zdi.
Mezitím se v obýváku strhla hádka mezi mým bráchou a Kamilou. Lukáš jí několikrát řekl, že se zbláznila. Než jsem se dokázal vrátit, většina lidí už byla pryč. Včetně Kamily.
Od té doby se nonstop hádáme po telefonu. Kamila tvrdí, že jsem ji před všemi naprosto ponížil a neprojevil žádnou vděčnost. Nazvala mě „děvkařem, co si jen hraje a vůbec ji nemiluje“.
Teď se se mnou odmítá bavit, dokud se jí já a můj bratr neomluvíme za to, že jsme ji „ztrapnili a nerespektovali před všemi“.
Jsem úplně mimo svou komfortní zónu a netuším, co mám dělat. Lukáš mi radí, ať se na ni vykašlu, zablokuju si ji a už se s ní nikdy nebavím.
Ale já to prostě nedokážu. Před tou sobotou jsem s ní cítil jiskru. Opravdu jsem ji měl hodně rád. Ale tohle je na mě prostě moc. Je to šílené, děsivé a já nevím, co si s tím počít.
Udělal váš partner něco naprosto extrémního, co vás vyděsilo a donutilo přehodnotit celý vztah? Podělte se o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz.
