Článek
Smrt zvířecího přítele je vždy bolestivá. I přesto je ale třeba co nejrychleji rozhodnout, co uděláte s jeho mrtvým tělem. Možností je hned několik. Některé způsoby jsou důstojnější, jiné levnější a další jsou zase svázány s poměrně přísnými pravidly. Pojďme se na ně proto nyní podívat.
Veterinář nebo asanační služba
Mrtvé zvířecí tělo lze odvézt k veterináři nebo rovnou zavolat tzv. asanační službu. Zvíře poté skončí v kafilerii, tedy zařízení, kde bude zlikvidováno spolu s dalšími zvířaty i odpady živočišného původu, jako jsou zbytky po porážkách hospodářských zvířat apod. Vyzvednutí uhynulého zvířete asanační službou vyjde zhruba na 500 Kč. Nevýhoda tohoto způsobu? Samozřejmě především nulová pieta. Asi žádný chovatel, který měl svého psa rád, si nechce představovat tento způsob jeho konce.
Zvířecí krematoria
Mnohem důstojnější způsob rozloučení se zvířecím kamarádem nabízí krematoria. Ta umožňují osobní rozloučení se zvířetem způsobem, jaký odpovídá osobnímu vztahu, který k němu chovatel měl. Kremaci je možné provést s rozlučkovým obřadem, za příplatek jsou nabízeny i služby jako online přenos. Cena kremace se zhruba pohybuje v závislosti na velikosti zvířete i doplňkových službách mezi částkami 5 000 a 15 000 korun. Před kremací je třeba podepsat čestné prohlášení o tom, že pes byl očkovaný, netrpěl infekční nemocí apod.
Zvířecí hřbitov
Pronájem hrobového místa a pohřbení těla zvířete na speciálním hřbitově umožní člověku docházet ke stálému pietnímu místu. Jedná se o maximálně důstojný způsob rozloučení se zvířetem. Hrob lze osadit náhrobním kamenem, zaplatit si celoroční údržbu apod. Pronájem hrobu potom podle rozsahu služeb vyjde řádově na několik tisíc korun ročně. Nevýhodou však je, že zvířecích hřbitovů je poměrně málo (o ještě palčivější problém se jedná v případě zvířecích krematorií).
Pohřeb na vlastním pozemku
Tou nejlepší možností jistě je mít svého mazlíčka pohřbeného přímo na svém pozemku, zbudovat mu tam pietní místo a den co den s ním tak být v pomyslném kontaktu. Pes bude navíc odpočívat na místě, které znal a měl rád. Tato možnost je logicky otevřena jen pro majitele zahrad, ani ti ale nemohou pohřbívat domácí mazlíčky, jak se jim zlíbí. Pro zvířecí pohřby na soukromých pozemcích totiž platí určitá pravidla. Ve skutečnosti jsou taková, že mnoha lidem pohřeb zvířete na vlastním pozemku prakticky znemožní.
Pohřeb domácího mazlíčka na vlastním pozemku
V první řadě je třeba si zopakovat, že na zahradě je možné pohřbívat pouze zvířata chovaná v tzv. zájmových chovech. Jedná se o psy, kočky, andulky, fretky apod. Na zahradě naopak není možné pohřbívat hospodářská zvířata. Také v případě, že existuje podezření na to, že zvíře uhynulo v důsledku otravy nebo infekční choroby, je třeba nechat jeho likvidaci na specializované instituci. Horní limit pro pohřbívání zvířete na soukromém pozemku je potom 30 kg.
Pokud jsou uvedené podmínky naplněny, je možné o „zahradním pohřbu“ teoreticky uvažovat. Avšak neznamená to automaticky, že můžete začít kopat hrob. Existuje řada dalších podmínek a pravidel daných zákonem.
První pravidlo stanoví hloubku zvířecího hrobu. Ta je pro malá zvířata nastavená na 50 cm pod povrch, u větších zvířat na 80 cm pod povrchem. Mrtvé tělo je také potřeba ošetřit dezinfekčním prostředkem, typicky nehašeným vápnem. Podmínkou je také jeho uložení do rozložitelného obalu. Nakonec je ještě nutné hrob zajistit proti vniknutí jiných zvířat a označit jej tak, aby bylo patrné, kdy k pohřbu došlo. Žádnou z těchto podmínek není tak těžké splnit. Není to však všechno. Nejdůležitější a skutečně problematické podmínky přicházejí teprve nyní.
Zvířecí hrob musí být na zahradě nebo jiném pozemku umístěn tak, aby byl nejméně 50 m od pozemku sousedního, nacházel se minimálně 200 m od jakéhokoliv vodního zdroje a také 100 m od silnice nebo stavby (pravidlo se nevztahuje na příjezdovou komunikaci), která slouží k bydlení či rekreaci. Jinými slovy, o pohřbu mazlíčka na zahradě můžete uvažovat pouze v případě, že máte velký pozemek. U menších zahrádek nebo dokonce předzahrádek na to rovnou zapomeňte.
Závěr
Nejen poslední věci lidské, ale i poslední věci zvířecí jsou bohužel nedílnou součástí běhu světa. Chovatelé musí počítat s tím, že se budou vyrovnávat s odchodem tak blízkého stvoření, jakým dokáže být pes. Nevyhnou se proto ani starostem o vypořádání se s tělem zvířete. Možností je hned několik a jednou z nich je uložení zvířete na vlastní zahradě. Právě tuto možnost by ráda volila většina lidí, je ale třeba si uvědomit, že existují určitá pravidla pro její realizaci. Ta je nutné dodržovat. Pravdou je i to, že nejednomu chovateli pohřeb pejska na zahradě znemožní.
Zdroje
1) Smrt domácího mazlíčka: Hrob na zahradě, nebo kremace?
2) Co dělat, když zemře zvířecí přítel
