Článek
Jsme spolu skoro tři roky, z toho pár měsíců spolu bydlíme. Mně je pětadvacet, před dvěma lety jsem dokončil vysokou a hned mě vzali ve firmě, kde jsem byl na stáži. Po roce mě povýšili a teď beru peníze, o kterých se mi ani nesnilo – kolem 180 tisíc měsíčně. Moje přítelkyně Eva, které je dvaadvacet, ještě studuje a k tomu má brigádu, kde si vydělá tak 25 tisíc. Nastěhovala se ke mně do bytu, který jsem si koupil na hypotéku, takže platím v podstatě veškeré náklady – hypotéku, energie, vodu. Ona si hradí jen své drobnosti jako Spotify, Netflix a telefonní paušál.
Nedávno ale přišla s tím, že bychom měli mít všechny peníze na společném účtu. Po zaplacení všech nákladů bychom si prý zbytek měli užívat spolu. Já to mám teď tak, že po zaplacení všeho si nechám něco pro radost a drtivou většinu posílám na spoření. Hrozně jsme se kvůli tomu chytli. Mám pocit, že prostě žárlí na to, kolik mi zbývá.
Upřímně, myslím si, že si už teď žije jako v bavlnce. A navíc je naprosto příšerná, co se týče peněz. To, co vydělá, okamžitě utratí za nesmyslně drahé hadry a další blbosti, a na konci měsíce si stěžuje, že je zase švorc. Představa, že bychom měli společnou kasu a ona by měla přístup k mé výplatě, mě naprosto děsí.
Nechci, aby peníze stály v cestě našemu vztahu, ale kvůli tomuhle o něm vážně začínám pochybovat. Nedokážu si představit, že bych ji nechal, aby můj plat, který si tvrdě vydřu, rozfofrovala za hlouposti. Co mám dělat?
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
