Článek
A nakonec už šlo o účes, koníčky, způsob smíchu a téměř všechno, co mě dělá mnou.
Na začátku jsem si říkala – možná má pravdu, třeba bych se fakt mohla trochu zlepšit. Ale někde mezi první a desátou „dobře míněnou“ radou se začalo vytrácet něco důležitého – moje jistota, že jsem dost dobrá taková, jaká jsem.
Láska jako upgrade?
Ve vztahu je normální inspirovat se, ovlivňovat se navzájem a motivovat se k růstu. Jenže je rozdíl mezi „pomůžu ti rozkvést“ a „přetvořím tě k obrazu svému“.
První varianta je jemná, respektující – partner vás přijímá a zároveň podporuje. Druhá varianta? To je spíš projekt. A projekt má cílovou podobu, která nemusí být vaše.
Pokud je váš vztah víc o tom, co „by z vás mohlo být“, než o tom, co už jste, není to úplně zdravý základ. Protože láska není software, který potřebuje aktualizaci, aby „běžel správně“.
Když komplimenty zní jako kritika
„Ty jsi krásná, ale kdyby sis nechala narůst vlasy, byla bys ještě krásnější.“
„Jsi chytrá, ale kdyby ses míň smála nahlas, působila bys elegantněji.“
Tahle věta vždycky začíná pochvalou – a končí ránou do sebevědomí. Je to jako kdyby vám někdo podal dárek, a když ho otevřete, zjistíte, že je to seznam věcí, které máte změnit.
A problém není v tom, že by změna byla špatná. Problém je, že vás k ní netáhne vaše vlastní touha, ale pocit, že jinak nebudete dost.
Sebehodnota na tenkém ledě
Vztah, ve kterém cítíte, že musíte projít „vylepšením“, abyste byli hodni lásky, je pro sebevědomí jako dieta z vody a suchého rohlíku – vydržíte na tom chvíli, ale dlouhodobě vás to vyčerpá.
Sebehodnota by neměla záviset na tom, kolik položek z partnerova seznamu „to bys měla změnit“ jste si odškrtli.
Jak poznat, že to není o vás, ale o něm
- Vždy se najde něco nového, co je potřeba „opravit“ – nikdy to nekončí.
- Vaše vlastní přání ustupují před tím, co chce on.
- Máte pocit, že bez „vylepšení“ nebudete milovaní.
- Změny nejsou vzájemné – jen vy se musíte přizpůsobovat.
Takové „vylepšování“ často není o tom, že byste byli špatní, ale o partnerově potřebě mít kontrolu nebo naplnit svou představu „dokonalé partnerky“.
Hranice nejsou tvrdohlavost
Nastavit hranici neznamená, že odmítáte růst. Znamená to, že chcete růst podle svých pravidel.
Je v pořádku říct: „Takhle jsem spokojená, a pokud ti to nevyhovuje, asi nejsme pro sebe.“ To není tvrdohlavost – to je zdravá sebeúcta.
Když vás milují takoví, jací jste
Paradoxně, nejvíc se lidé mění a rozvíjejí tehdy, když se cítí přijímaní. Když víte, že vás někdo miluje i s nedokonalostmi, máte prostor a bezpečí zkoušet nové věci – protože to děláte z radosti, ne ze strachu.
Takže pokud vám někdo říká, že vás chce „vylepšit“, položte si otázku: „Vylepšit pro koho?“ Protože pokud odpověď nezahrnuje i vás, pak možná nejde o lásku, ale o designový projekt. A vy nejste kus nábytku z katalogu.
