Článek
I později samozřejmě byly zájezdní hostince, kde se dalo dobře najíst a přespat, i když často jen tak nouzově.
Skutečné hotely, jak je známe dnes, zavedli Francouzi před 250 lety. Povýšili obyčejné přespání na místa, kde si lidé mohou skutečně užívat.
Hotely dospěly k takové dokonalosti, že dnes nabízejí „nejen“ dobrou postel a jídlo, ale také luxus s množstvím všech možných služeb a zážitků. Hotel poskytuje to, co moderní člověk doma nemá. Ustlané lůžko, umyté nádobí, neustálý úklid, obsluhu, bar atd. atd. – každý tu může být jak pán. Kdo jezdí do bytů Airbnb (nebo do ubytoven bez služeb), tak neví, o co všechno se připravuje.
Dobrý hotel musí mít dobrou restauraci! I zde je zajímavá historie. Jasně, krčmy a hospody existují od nepaměti, ale zrození restaurací patří zase do Francie a zase do 18. století. Revoluce vyhnala šlechtu ze zámků a služebnictvo přestalo mít komu sloužit. Tak zakládalo restaurace. Kde jinde než v Paříži. S ubrusy, jídelními lístky a číšníky, co se věnují každému zákazníkovi individuálně. A začalo se kvalitně jíst mimo domov.
Několik starých dobrých věcí se nám začíná dnes vytrácet a je to škoda. Např. jídelní lístek. Podle mě restaurace má mít jídelní lístek. Možná jsem staromódní, ale když celý den civím do počítače (nebo telefonu), tak nechci zase proklikávat spoustu internetových stránek, často velmi nepřehledných. Navíc jídelní lístek, to je také vizitka restaurace (i vkusu jeho majitele) a nápověda toho, co můžu očekávat.
Další je obsluha. Když jsem dělal číšníka (na konci minulého století), učili nás, že se nemáme s hostem hádat (že má vždy pravdu, a když ji nemá, tak platí to první) a že ho nemáme oslovovat jako první a už vůbec ne mu skákat do řeči – prostě máme mu naslouchat. Říkalo se tomu být taktní. Často se setkávám s dominantním číšníkem, sebevědomým v každém ohledu, co mi neustále potřebuje něco sdělovat nebo o něčem mě přesvědčovat.
Buďme vděčni Francouzům za jejich novodobé objevy. A hlavně za jejich neúnavnou touhu ta naše řemesla neustále zlepšovat. A umění je mistrně propagovat napříč celým světem. Přejme jim zaslouženou odměnu v podobě množství turistů a nejvyšších cen (Paříž je jedním z nejnavštěvovanějších měst na světě a ceny ubytování má 3× vyšší než Praha). Pro mne jsou stále velkou inspirací.
I v Čechách máme velké hotelové a gastro tradice (i vzory). A není jich málo. Jsem hrdý na to, že můžeme pokračovat v jejich práci. Dávat život novým nápadům a zlepšovat to naše krásné, poctivé řemeslo – prostě sloužit lidem!
My v CZECH INN HOTELS říkáme: dobrý hotel má mít dobrou restauraci. A číšník (nebo recepční) má být hostovi přítelem v cizím místě. A hosta nikdy nekritizujeme. Prostě mu sloužíme. Funguje to. On se nám vrací, doporučuje nás, pozitivně hodnotí. I tomu číšníkovi nechá spropitné. A všechny nás to víc baví a nabíjí. Je to synergie, která se vyplácí.
Takže co tady na tom světě budu, tak budu hájit, propagovat a zastávat staré dobré zákony! A že host má prostě vždycky pravdu!
