Článek
Ještě včera ráno jsem byla v Praze. Teď se už vracím z celodenní návštěvy jednoho argentinského ranče, kterému se tady říká estancia.
Ano, pochopili jste správně. Jsem v Argentině. A proč tady? Inu, původně jsem měla namířeno do Namibie, ale nenašla jsem žádný poznávací zájezd v době, kdy mi mohou sousedi nebo syn Adam (děkuju Madlenko, Vladimíre a Adame) hlídat Forresta, mého velkého mainského mývalího kocoura. A tak jsem se rozhodla pro kolébku tanga.
Před odletem jsem měla tolik práce, že jsem si nic předem o této zemi nenastudovala, a tak jsem včera výšce 11 kilometrů nad zemí jen vzpomínala, co vlastně o Argentině vím.
Pár let zpátky jsem byla v Peru, abych se seznámila s historií Inků, a tak vím, že Ti dokázali přejít Andy a dostat se až na západní území dnešní Argentiny. O civilizacích žijících ve střední a východní části země nevím nic. Vím jen, že nejsem sama. Archeologické nálezy teprve čekají na své objevení, tedy pokud je co objevovat. Jisté je, že již v neolitu tu žili lidé.
Ze školy si pamatuju, že Argentina je obrovská a pyšní se nejvyšší horou světa, tedy pokud nepočítám Himaláje, a že se loukám a stepím říká pampy. Patří k ní ostrovy Ohňové země, Falklandské ostrovy (někteří z nás si pamatují na krátkou válku s Velkou Británií) a konečně i Patagonie, jedna z nejnehostinnějších zemí světa, o kterou se dělí s Chille. Tam se ale nepodíváme, protože já a mých šest spolucestovatelů včetně průvodkyně se budeme pohybovat jen na severovýchodu země.
Podle názvu by se mohlo zdát, že Argentina je země plná stříbra. Ve skutečnosti Stříbrná hora, kterou hledal na počátku 16. stoleti dobrodruh Aleixo Garcia, se nachází v Bolívii. Ve srovnání se středověkou těžbou v Kutné Hoře je to skřítek. Nedávno jsem četla, že je až 17. producentem tohoto básníky opěvovaného kovu na světě.
Ale vymlouvejte to někomu, když se tak chce jmenovat.
Už slyším, jak si v duchu mumláte „A co Eva Perónová, na tu zapomeneš?“
Upřímně, on zase není tak veliký důvod vzpomínat. Ovšem jinou věcí je nesmrtelný muzikál dvojice A. L. Webber a T. Rice s nezapomenutelnou arii „Don't Cry for Me Argentina“ („Neplač pro mě, Argentino). Ale ten nevznikl v Argentině a je o trochu jiné ženě, než kterou manželka prezidenta Juana Peróna skutečně byla.
Pokud někdo Argentinu opravdu proslavil, potom to byl spisovatel J. L. Borges a jeho mimořádné dílo. Dneska je to José Cura, jeden z nejslavnějších tenorů světa a samozřejmě Lionel Messi a Diego Maradona, nejslavnější fotbalisté světa.
