Článek
„Víte, aby hned na začátku nedošlo k omylu. Já chápu, že chce mít každý právo rozhodovat o svém těle, protože ho zná nejlépe. To respektuji já jako lékařka. Ale proč pacient, když chce vyléčit, nevěří svému lékaři? Dnes k nám rodičky přichází se seznamem nejen porodních přání, ale také toho, na co si mají dát pozor. Když jsem naposledy nabídla novopečené mamince oxytocin na zavinutí dělohy, byla jsem v jejích očích takřka zabiják,“ začíná své vyprávění Lenka, která působí na lékařské pozici jedné z pražských porodnic.
Nahrávky se staly běžnou součástí pracovního dne
„Ženy jdou rodit poprvé a naprosto přesně vědí, co se bude dít, co nesmím udělat. Ptám se, zda se mohu miminka dotknout, zda ho mohu vyšetřit. Většina maminka dnes už trvá na vyšetření na svém těle. A já to nerozporuju. Ale jako lékař jsem ve věčném stresu, že udělám něco, z čeho budu následně obviněna před vedením. Nebo v horším případě kvůli tomu přijdu o práci,“ dodává lékařka.
„Už je běžné, že pacientka přichází se zapnutým diktafonem či jiným zařízením, já tomu moc nerozumím. Poznám to podle toho, že se mě ptá stále na jednu věc a čeká na tu svoji odpověď. Mnohdy například ve chvíli, kdy ženě už nedoporučujeme dále čekat na přirozený počátek porodu, ale doporučujeme císařský řez. Pokud žena v určitém týdnu neporodí, hrozí tu velké riziko, které já umím z medicínského hlediska posoudit. Ale rodičky dnes často odchází domů s tím, že až bude dítě připravené, přijde na svět. Může se to povést a nemusí.“
Lékař nepřítel
„Lékař už nepatří mezi vážená povolání. Je to nepřítel, na kterého si je třeba dávat pozor. Víte, a já zkoumám proč, kdy se tohle vlastně stalo. Mrzí mě to. Když se pak něco nepovede podle plánu maminky na šestinedělí, je tam další problém. Točíme se v kruhu. Maminky přicházejí se stále větší municí a důvody, proč se s námi pohádat, a zdravotnický personál je ve stále větším stresu, že něco udělá špatně. Z touhy pomáhat a udělat tenhle svět lepším, se stal hon na doktory, který, zdá se, zatím nemá konce. Kdybych mohla mít jen jednu otázku, chtěla bych vědět, proč se z lékařů stali ti, které je třeba bičovat. Zachraňujeme životy, ale i my jsme jen lidi…“
Jméno bylo na žádost respondentky změněno.
Zdroj: autorka vycházela z rozhovoru s hlavní aktérkou
