Tohle byly povodně v roce 2002. Z fotografií mrazí i po letech, voda brala všechno

První vlna začala tehdy 6. srpna 2002, kdy intenzivní srážky zasáhly jižní a západní část Česka, což vedlo k rozvodnění řek, především Vltavy a jejích přítoků. Po rozvodnění řek deštěm začaly u nás 7. srpna mohutné záplavy.

Druhá vlna povodní přišla o několik dní později, kdy byly zasaženy hlavně řeky na severu a ve středních Čechách, včetně hlavního města Prahy. Druhá vlna byla mnohem ničivější a způsobila záplavy v celé Praze i dalších městech. Celkem povodeň ničila domy a majetky v deseti krajích, nouzový stav byl vyhlášen v šesti z nich. Zasaženo bylo na 800 obcí, také 260 mostů, přes 30 úseků silnic I. třídy a více než 150 komunikací nižších tříd.

Povodně měly obrovský dopad na hlavní město Prahu. Staré Město, Malá Strana, Karlín i další části města byly zaplaveny. Evakuovány musely být tisíce lidí, vůbec nejvíc z celé republiky (celkem cca 225 tisíc), a pražské metro bylo významně poškozeno, což způsobilo dlouhodobé problémy v dopravě.

Zaplaveny byly tyto stanice (zdroj DPP)

Zaplaveno bylo tehdy 19 z 51 tehdejších stanic pražského metra, 19,6 kilometru tunelů. Poškozeno bylo 107 ramen eskalátorů, 23 výtahů a po kulminaci Vltavy se čerpalo více než 1,2 milionu metrů krychlových vody. „Taková katastrofa v dějinách metra nebyla nikde na světě,“ vzpomínal Josef Janeček, bývalý technický náměstek pražského dopravního podniku.

„Organizace dopravy v zaplavené Praze byla pro DPP školou jak v oblasti řízení dopravy, v její logistice, v každodenních změnách informování cestující veřejnosti o aktuálních parametrech provozu, tak v realizaci příslušných preferenčních opatřeních, vše za špičkové spolupráce se složkami PČR a MP. Zásadními protipovodňovými opatřeními jsou zvýšené ochranné bariéry stanic o 60 cm, úpravy výtlaků čerpacích stanic, instalace zpětných klapek, repase průchodek u tlakových uzávěru v tunelech a další úpravy technologických zařízení metra,“ uvedl Ladislav Urbánek, místopředseda představenstva a dopravní ředitel DPP.

Celkové škody v Česku byly odhadnuty na více než 70 miliard korun, což zahrnovalo poškozenou infrastrukturu, domy, historické památky i zemědělské oblasti. O život tehdy přišlo 17 lidí. Postiženy byly všechny resorty, nejvíce utrpěla doprava, zpracovatelský průmysl, potravinářství, také lesní a vodní hospodářství.

Vůbec nejtragičtěji skončily tehdy jihočeské Metly a středočeské Zálezlice, které najdete kousek od Mělníka. V srpnu 2002, během ničivých povodní, byla obec zasažena druhou vlnou záplav, kdy se Vltava a její přítoky vylily ze svých břehů. Zálezlice byly prakticky celé zaplavené, a voda zničila takřka celou obec. Asi ze 120 domů bylo 100 neobyvatelných. Mnoho budov bylo zatopeno až po střechu či následně strženo. Obec získala pak novou tvář a její obyvatelé ji znovu vybudovali. Našlo se mnoho dobrovolníků, kteří ji nenechali zaniknout.

V dalších letech pak přijala obec nutná opatření, aby se tragédie už nikdy neopakovala. „Zálezlice se skládají ze třech obecních částí - Zálezlice, Zátvor, Kozárovice. Zálezlice a Zátvor jsou chráněny protipovodňovou hrázi, část Kozárovic technicky ošetřit nejde. Takže pro ně jsme vymysleli projekt, který zatím v Čechách nemá obdoby, říkáme jim protipovodňové sklady. Ty lidi si můžou vystěhovat ty věci do skladů, když ta voda přijde a používat ten sklad libovolně dlouho,“ řekl pro Novinky.cz starosta Jiří Čížek.

Zálezlice se staly jedním ze symbolů povodní v roce 2002 kvůli rozsahu škod a zoufalé situaci místních obyvatel. Obraz zničené obce byl takřka denně v médiích.

Hrozby o možných povodních se objevují znovu od středy od rána. Co byste měli mít připraveného, pokud vám hrozí reálné nebezpečí? Vytvořte si „evakuační balíček“.

Je to soubor základních věcí, které byste měli mít připravené pro případ nouzové evakuace. Obsah balíčku by měl obsahovat věci, které zajistí vaši bezpečnost a základní potřeby na dobu 72 hodin.

Zdroj: lidovky.cz, fs.usda.gov, dpp.cz, novinky.cz