Článek
Chtěla jsem vypnout, nadechnout se, a hlavně na týden přestat být tou zodpovědnou ženou, kterou všichni berou jako samozřejmost.
Láska na první pohled
Hned první večer v hotelu jsem ho uviděla. Animátor, který bavil hosty tancem, vtípky a nakažlivým smíchem. Na první pohled by člověk řekl, že je to jen další plážový svůdník, ale když ke mně promluvil, něco ve mně povolilo. Zajímal se, odkud jsem, co mě baví, jaký je můj život. V těch několika minutách jsem se cítila důležitá a viděná, což se mi doma už dlouho nestalo.
Další dny jsme se potkávali čím dál častěji. Na výletech, u bazénu, při večerních programech. Smál se mým vtipům, pamatoval si, jaké pití mám ráda, a uměl mě přesvědčit, že právě já jsem pro něj výjimečná. A já jsem mu začala věřit. Najednou jsem se přistihla, že se ráno maluju, vybírám si šaty podle něj a těším se, až ho znovu uvidím.
Osudová noc mi ukázala, co chci
Poslední noc jsme strávili spolu. Seděli jsme na pláži, kolem nás jen šumělo moře a nad hlavou zářily hvězdy. Byla jsem šťastná a zároveň ztracená. Věděla jsem, že za pár hodin odlétám, ale zároveň jsem cítila, že se něco změnila. Když mě na letišti, kam za mnou přijel, objal a slíbil, že mi bude psát každý den, měla jsem slzy v očích.
A opravdu psal. Každé ráno zpráva: „Dobré ráno, krásko.“ Každý večer: „Myslím na tebe.“ Posílá mi fotky moře, videa z výletů a říká, že bezemne je všechno prázdné. Začal mluvit o budoucnosti. O tom, že bych se k němu mohla vracet co nejčastěji. Že by bylo krásné, kdybych přijela už za měsíc, a pak znovu o Vánocích. Jako by stačilo jen sednout do letadla a přiletět.
Nemám na to peníze
Jenže já žiju jiný život. Mám běžnou práci, jen pár týdnů dovolené do roka, nájem, účty a povinnosti. Zájezd do Egypta stojí skoro tolik, co půlka mé výplaty. On to nechápe, žije v hotelovém resortu, kolem něj se střídají turisté, točí peníze. Ale já nemůžu jen tak nechat práci ladem, koupit si letenku a odletět za láskou.
S příchodem podzimu, když listí žloutne a svět se začíná měnit, mi dochází, že tahle láska mě bude stát mnoho. Pokud v ní budu pokračovat, budu muset obětovat úspory, čas i klid, který jsem si budovala roky. A pokud ji ukončím, budu zase jen ta žena, která chodí do práce, platí účty a večer usíná sama. Může to být to pravé? Znám holky, kterým to vyšlo. Nebo jsem se zamilovala do iluze? Možná jsem si v Egyptě jen na chvíli půjčila sen. Ale sny mají jednu nevýhodu, nedají se žít napůl.
Zdroj: Ivana J., Praha
