Článek
Chorvatsko – Maroko 2:1 (2:1)
Utkání se rozjelo v pro tyto soupeře nevídaných obrátkách. Za prvních 10 minut jsme viděli více zábavy než za polovinu jejich utkání na turnaji dohromady. Bylo to způsobeno především dvěma faktory – Chorvaté nastoupili ve velmi ofenzivní sestavě a skvěle kombinovali, na druhé straně Maročané dnes nezopakovali ty skvělé zodpovědné výkony z minulých zápasů. Měl jsem z nich pocit, že jim sebevědomí zásadně přerostlo jejich technicko-taktické kvality. Vymýšleli různá složitá řešení, předržovali míč v pro sebe nebezpečných prostorech a chybovali v triviálních rozehrávkách. I druhé brance Chorvatska předcházela ztráta v přechodové fázi. Vzpomenu si i na Amrabatovi přešlapovačky těsně před pokutovým územím a další. Na druhou stranu několik akcí se i podařilo a utkání tak aspoň nenudilo, bylo zajímavé od začátku až do konce. A to doslova, protože En-Nesiriho šance z šesté minuty nastavení volala po vyrovnání. A já osobně bych ho uvítal, abych se mohl na toto utkání dívat dalších 30 minut. Maročané taky trpěli na únavu materiálu, množství zraněných v jednom týmu bylo až nevídané. V utkání opět zářil Livakovič (až na zaváhání a nevyběhnutí při první brance), Gvardiol a bezpochyby oprávněný vzor mnoha mladých fotbalistů – Luka Modrič.
Zítra nás čeká vrchol šampionátu a já doufám, že se budeme bavit aspoň tolik, jako dnes. Osobně to přeji Argentině a Messimu. Dle mého není v utkání favorit, je velmi těžké cokoliv predikovat. Možná Francie má kvalitnější tým, lepší rozložení sil mezi více hráčů, ale pokud Messi dokáže zopakovat své skvělé výkony z minulých utkání, může to být rozhodující faktor, který strhne misky vah na stranu Jihoameričanů.
