Článek
Tato věta je asi v pořádku, když je dceři kolem třiceti a matce padesát. Barvy na vlasy, make-up, cvičení a zdravý životní styl umí zázračně setřít i více než dvacetiletý rozdíl.
Jenže už na základní škole máme slečny, které vypadají na třicet. Umělé řasy, umělé nehty, na tváři rozjasňovače, tónovače a další -ače, které neumím pojmenovat, natož používat. Oblečené jsou jako královna Koloběžka první, tedy oblečené - neoblečené. V pupíku diamant, v nose či jinde piercing a na sociálních sítích odvážné fotky. Vypadají velmi dospěle a žijí téměř dospělácký život. S mamkou jsou nejlepší kamarádky, půjčují si oblečení, chodí společně na kosmetiku, na nehty a do fitka.
Už na první pohled na třídních schůzkách poznám maminky těchto slečen, vypadají totiž stejně. Stejné řasy, stejné nehty, oblečení i starosti. Maminky navíc zdobí umělý hrudník, který hrdě předvádí v upnutých košilích, halenkách či topících. Rty jsou trochu přifouknuté, koutky rtů povytažené, tetování, piercing. Na rozdíl od svých dcer přes své řasy dobře vidí a s dlouhými nehty umí psát i zvednout papír, to víte, léta praxe. Na sociálních sítích velmi odvážné fotky, snímky dětí tam nenajdete, dětmi se nechlubí.
Jako učitelce mi do toho vůbec nic není, snad jen, že s těmi dlouhými nehty se dívenkám fakt špatně píše a jemná motorika dostává také zabrat. Jako člověku je mi slečen líto. Vždyť mládí je tak krásné samo o sobě, nepotřebuje se schovávat za umělé cosi. Bohužel dnešní doba stále preferuje dokonalou uměle dotvořenou krásu před tou přirozenou.
Možná někomu zní dobře, když se řekne: „Jsou s mamkou nejlepší kamarádky.“ Ale role matky je trochu jiná. Já si matku představuji jako někoho, kdo mi pomůže, kam se můžu schovat, když je mi těžko, ale také někdo, kdo mi narovinu řekne svůj názor, velmi často příliš kritický. Z rozhovorů se svými předčasně dospělými žačkami si dovoluji usoudit, že i jim taková mamka také občas chybí.
Tento vztah vyhovuje spíše maminkám, které zastavují čas a stárnutí, ale dívkám bere mládí.
Pro srovnání:
