Článek
Dodavatel namlouvá zákazníkovi (viz úvodní foto), že přeplatek vrací tím, že mu sníží (odečtem konkrétního přeplatku) zálohy, tzv. přijaté platby.
Co se ve skutečnosti děje?
Asi se všichni shodneme na tom, že pokud je pro nějakou platbu předem vyžadována a splacena záloha, logicky při konečném vyúčtování musí následovat doplatek.
Z čehož můžeme odvodit jednoduchou rovnost, že:
„celková cena“ = „záloha“ + „doplatek“.
Tedy, že, a = b + c.
Z tohoto nám vyplyne jednoduchý vztah, že pro udržení rovnosti, tzn. stejného výsledku „a“ , je zapotřebí v momentě snížení zálohy „b“, zvednout doplatek „c“ tak, abychom se dostali tímto výpočtem na požadovanou celkovou cenu „a“ za fakturaci.
Čili - to, co nedám dopředu v zálohách „b“, logicky musím dát později v doplatku „c“. Anebo jinak, chybějící zálohu, anebo sníženou - o přeplatek, kterou jsem nemusel platit (viz foto záloh) - zaplatím stejně, ale až při konečném vyúčtování v doplatku.
„a“ rekapitulace, celková cena mínus zálohy.
Pokud se podíváme na uváděné položky ve fakturaci, tzn. součet Přijaté platby a Rekapitulace vyúčtování, jsou v oddílu zálohových plateb uvedeny POUZE platby od zákazníka za dané období.
V případě takto dodavatelem snížených záloh se reálně zvyšuje možnost vzniku vysokého nedoplatku.
A v případě takto vzniklého nedoplatku je zákazník vyzván k uhrazení tohoto rozdílu v dodavatelem daném termínu a v plné výši.
„b“ - přijaté platby (zálohy).
To tedy znamená, že dodavatelé snížením zálohových plateb způsobili pouze to, že zákazníci budou muset uhradit zvýšený doplatek.
A já se tedy ptám.
Kde je ve vyúčtování zahrnut a započten onen dodavatelem dlužený přeplatek, který, jak dodavatelé písemně tvrdí, „je použit k úhradě záloh“?
Já ho nevidím vyúčtovaný ani v přijatých platbách „b“, a tedy zákonitě, ani v rekapitulaci vyúčtování „a“.
Pokud by k zaúčtování přeplatku opravdu došlo, musela by být v přijatých platbách, ona snížená či úplně vypuštěna záloha, uhrazena dodavatelem a to ve výši onoho přeplatku.
To se však v praxi neděje.
Můžeme se tedy shodnout na konečném závěru - dochází pouze k fikci navrácení.
A jak jste na tom vy, milí a pozorní čtenáři?
Nejen se zrakem, ale i se zdravým rozumem?
Ale hlavně se svým vyúčtováním přeplatků v zálohových platbách.
(viz Je to tunel! 6. a srovnání varianty „v zálohách“ a "na účet")
https://admin.medium.seznam.cz/document/article/detail/100613
Rozpis na další období.
Stanovení výše záloh upravují pravidla, která MUSÍ splňovat dané podmínky, (drobným písmem na konci obr. Rozpis na další období):
Pravidla pro výpočet záloh.
Jestliže dodavatel uplatňuje zálohové platby, musí jejich výše podle energetického zákona odpovídat nejvýše důvodně očekávané spotřebě. V praxi dodavatel zohledňuje spotřebu domácnosti za předchozí období. Tu následně vynásobí aktuální cenou energie, která odpovídá smlouvě.
Pokud tedy dodavatel vypočítá pro další období výši záloh, jak je možné, že je vzápětí ihned snižuje o daný přeplatek a vystavuje tak zákazníka možnosti vzniku vyššího a nechtěného nedoplatku?!
Vypadá to skoro tak, že spořivý zákazník je vlastně dodavatelem namísto pochvaly či odměny, snížením požadovaného objemu přijatých plateb doslova potrestán.
