Článek
A… ha, tak už mi začalo svítat.
A vše začíná pomalu do sebe zapadat.
I.
TUŠENÍ PODRAZU*
Dodavatel tedy bere iniciativu do vlastních rukou a svůj reálný dluh ve formě přeplatku od zákazníka, si odečte od fiktivního dluhu zálohové platby jejím odečtením či snížením.
dTest tvrdí, že požadovaná záloha zákazníka je jeho dluh, čili pohledávka dodavatele.
Zajímavé!
Jak probíhá obdobná praxe v běžném každodenním životě?
II.
TUŠENÍ STÍNU*
Například:
Zákazník si jde do prodejny vyzvednout servisované kolo a zahlédne cyklopřilbu v hodnotě 1200,-. Prodavač mu sděluje, že celková cena opravy vyšla níž oproti plánované a tudíž, že mu ze složené zálohy na opravu zůstane ještě 1000,-.
Zákazník ještě před zaplacením oznamuje prodejci, že by měl zájem o tu přilbu, ale že není ještě úplně rozhodnutý, prodejce marketingově reaguje, že zákazník má dobrý vkus a navíc štěstí, protože přilba je poslední, ať se tedy rozhodne. Zákazník se nechce rozhodnout hned a prodejce nabízí řešení, že tedy může složit na přilbu zálohu ve výši 1000,- a až se rozhodne, může si doplatit zbytek anebo mu zálohu vrátí.
Normální řešení by bylo, za stavu, že zákazník má u prodejce přeplatek 1000,- a on na plánovaný prodej přilby po něm požaduje zálohu také 1000,-, že přeplatek použije na uhrazení té zálohy. Účetní bilance je vyrovnána, prodejce se zbavil dluhu, přeplatku a zákazník nemusel používat peníze navíc, celá transakce se tím dokonce zjednodušila.
Výsledek je, že prodejce nedluží zákazníkovi a zákazník svým přeplatkem uhradil požadovanou zálohu.
Až se rozhodne, mohou nastat 2 varianty – vezme si přilbu a doplatí 200,- do plné ceny anebo si přilbu nevezme a prodejce vrací zákazníkovi 1000,- složenou zálohu, onen dluh a přeplatek…
III.
TUŠENÍ SOUVISLOSTI*
V případě obchodování s energiemi to však vezme podivné spády.
Představme si obdobný příklad z dodavatelského ranku.
Zákazníkovi vznikl platbou fa za uplynulé období přeplatek 1000,-.
Zálohové platby byly dodavatelem spočítány rovněž na 1000,-.
Dodavatel přeplatek zákazníkovi nevrátí a sděluje mu, že bude použit k uhrazení záloh.
Jak to bude u všech dodavatelů probíhat… a jak by to mělo probíhat správně?
Tak tedy, zákazník má splatit zálohu 1000,- a dodavatel v rámci použití přeplatku k uhrazení záloh přikročí k podivnému kroku – svůj dluh, přeplatek zákazníka, si vyúčtuje proti fiktivnímu dluhu zálohové platby – jejím zrušením (odečtením z kalendáře měsíčních záloh).
Tím, že platbu úplně anuluje jejím odečtem, aniž by dlužný přeplatek zákazníkovi použil k jejímu uhrazení tak, jak písemně prohlašuje ve vyúčtování, zákazník tedy neplatí zálohu vůbec anebo pouze sníženou.
(Jakoby si obdobně prodejce v případě prodeje přilby v momentě, kdy si zákazníkovi řekl o zálohu, tuto prohlásil za dluh zákazníka a odečetl si proti němu svůj dluh přeplatku ze servisu.
Celkový průběh dokončení a zaplacení prodeje by byl asi značně rozdílný.
Namísto doplatku 200,- anebo navrácení zálohy 1000,-, by v případě obchodování s energiemi zaplatil zákazník nakonec buď plnou cenu přilby 1200,- anebo by přišel o složenou zálohu 1000,- v podobě přeplatku za servis.
1000,- by na konci stále někde chybělo.)
Tím dojde k několika věcem:
zákazníkovi doslova a do písmene ZMIZÍ jeho přeplatek (a už ho nikdy neuvidí), dále mu chybí zálohové platby ve výši onoho zmizelého přeplatku a díky tomu, že mu dodavatel namísto přičtení přeplatku do přijatých plateb, tento naopak ODEČTE, najednou onen přeplatek opravdu dluží.
Nakonec jej stejně musí uhradit v (ne)doplatku.
Dodavatel si tím zajistil „splacení svého dluhu – přeplatku“ a zákazník získal pocit, že pokud platí sníženou zálohu (anebo žádnou), peníze mu zůstanou doma. Ještě netuší a nedochází mu, že tuto chybějící zálohu bude nakonec muset uhradit v nedoplatku, který snížením záloh téměř 100% vznikne.
A jak by to tedy mělo být správně - viz Přeplatek vyúčtování není použit k úhradě záloh (1/2, Úvod), Je to tunel 6. a Je to tunel 4. a 3.
IV.
TUŠENÍ SVĚTLA*
Ze stránek: www.tx.cz/blog/hromadne-zaloby-a-nova-rizika-pro-podnikatele?
(link pod výňatkem textu)
Dnešním dnem, 1. 7. 2024, nabývá účinnosti zákon č. 179/2024 Sb., o hromadném občanském řízení soudním. Ten do českého práva přináší první komplexní úpravu tzv. hromadných žalob. Smyslem zákona je umožnit dotčeným klientům, především spotřebitelům, aby se snadněji domohli svých práv a drobnějších pohledávek, které se nevyplatí vymáhat jednotlivě.
K čemu by měly hromadné žaloby sloužit v praxi? Jeden příklad za všechny:
Nepoctivý provozovatel e-shopu s drobnou elektronikou si neláme hlavu s právy klientů. Neřeší možnost odstoupit od smlouvy uzavřené na dálku ani reklamace, o ceně klienty informuje zmateně a nejasně. Odstoupení od smlouvy nereflektuje, peníze nevrací, stížnosti hází do koše.
A klienti?
Ti přijdou o pár stovek nebo tisíc korun, ale řešit věc u soudu se jim nevyplatí. Respektive dosud se jim to nevyplatilo, a proto k soudu až na výjimky nechodili. Nepoctiví podnikatelé na to hřešili.
Od 1. července 2024 se ale situace mění. Klienti mohou podat společnou žalobu a relativně snadno, a bez vysokých nákladů, zkusit vysoudit i drobnější částky. Až našeho nepoctivého obchodníka bude žalovat tisíc poškozených klientů najednou, výsledná suma, kterou bude muset za porušování práv klientů zaplatit, bude zajímavá. A snad ho od další ignorace zákonů odradí.
Hromadné (minimální počet pro zahájení - 10 osob) žaloby v praxi
Pojďme projít klíčové prvky právní úpravy a procesu pro podávání hromadných žalob.
https://www.tx.cz/blog/hromadne-zaloby-a-nova-rizika-pro-podnikatele?utm_source=google&utm_medium=cpc&utm_campaign=SE_DSA_Blog&utm_id=19686780428&gad_source=1&gclid=Cj0KCQiAx9q6BhCDARIsACwUxu6owL7×pH-TZ0IBtVnTd0WUWxtwCacomErQEOldhFaGkLj163ZvB_waAkTXEALw_wcB
https://msp.gov.cz/web/hromadne-zaloby/jak-se-do-hromadneho-rizeni-zapojit
https://msp.gov.cz/web/hromadne-zaloby
https://msp.gov.cz/web/hromadne-zaloby/seznam-hromadnych-rizeni
https://www.mpo.gov.cz/cz/ochrana-spotrebitele/hromadne-rizeni/hromadne-zaloby-v-ceske-republice-od-1–7–2024–281793/
https://www.mpo.gov.cz/cz/ochrana-spotrebitele/hromadne-rizeni/hromadna-zaloba/hromadna-zaloba–281742/
https://www.arws.cz/novinky-v-arrows/hromadne-zaloby-v-cesku-co-prinasi-novy-zakon-pro-spotrebitele-a-male-podniky
https://www.epravo.cz/top/clanky/proti-komu-miri-hromadne-zaloby-v-ceske-republice-110428.html
https://advokatnidenik.cz/2024/08/16/v-cesku-je-prvni-organizace-ktera-muze-podavat-hromadne-zaloby/
