Článek
První červen tradičně patří dětem. Pamatujete si ale, jak Den dětí probíhal za minulého režimu? V poválečném Československu se původně neslavil jen jeden den, ale rovnou celý týden, kterému se říkalo Týden dětské radosti.
Na celonárodní úrovni se s touto tradicí začalo v padesátých letech a nejprve si to rodiny pochopitelně užívaly. Podobně jako v mnoha jiných případech i tato zdánlivě nevinná radost rychle získala politický rozměr.
Manželky socialistických prezidentů, jako například Marta Gottwaldová nebo Marie Zápotocká, se do kampaní s oblibou zapojovaly. Zdůrazňovaly se přitom zejména kvality socialistické péče o děti a mládež.
Propagandě se prakticky nedalo uniknout.
Kýč v ulicích a trapné průvody
Z rozhlasu a později televize tak zněly zprávy o tom, kolik nových školek, jeslí nebo školních družin bylo za uplynulý rok zbudováno. Každý národní výbor se chtěl jak se patří vytáhnout, a proto pokaždé chystal výzdobu ulic. Pochopitelně nechyběla budovatelská hesla.
Pro školáky to znamenalo nejen to, že doma obdrží drobné dárky, ale také to, že ve škole budou hromadně poslouchat politické projevy určené pro nejmladší občany Československa. Většinou to ale přetrpěli rádi, protože následovala zábava. Celé třídy chodily místo odpoledního vyučování do kina, školy pro ně organizovaly zábavná odpoledne plná her a soutěží.
Nedílnou součástí Dne dětí byly také nevkusné lampionové průvody, které se pochopitelně nesly v duchu socialismu. Ty někdy končily u táboráku, což otravu z agitace alespoň trochu vyvažovalo.
Vojenská přehlídka pionýrů
Koncem padesátých let se dokonce konala velká pionýrská akce v Lánech. Účastnily se jí tisíce dětí ve stejnokrojích, ve kterých vzdávaly hold tehdejšímu prezidentovi Antonínu Novotnému a nastoupeným ministrům. Celé to působilo spíše jako vojenská přehlídka než akce pro děti.
Teprve v pozdějších letech si komunisté uvědomili, že na strojené akce mladé nejspíš příliš nenalákají, a tak se propaganda šířila více skrytě. Místo toho televize začaly nabízet mimořádný program pro mladší publikum a zabavit potomky svých zaměstnanců se snažily také podnikové kluby.
Historii Dne dětí už lidé neznají
Kde se vlastně Den dětí vzal? Na první pohled to může vypadat jako západní výmysl, ve skutečnosti má ale svůj původ v Turecku. Vůbec poprvé ho vyhlásil Mustafa Kemal Atatürk, a to během turecké války za nezávislost v roce 1920.
Tento nápad se ujal, a tak v roce 1925 došlo k vyhlášení Mezinárodního dne dětí během Světové konference pro blaho dětí v Ženevě. Cílem však bylo původně především upozornit na práva dětí.
Po konci druhé světové války se k této tradici přihlásila Mezinárodní demokratická federace žen, která v dětském svátku viděla především připomínku nejmenších obětí válečných masakrů, jako například vypálení Lidic, ale také řady dalších tragédií, ke kterým došlo v zahraničí.
Stejně jako v případě celé řady jiných svátků a tradic v průběhu let původní význam zmizel a začaly ho nahrazovat významy nové. Dnes již sice nejde o socialistickou propagandu, zato se ale Den dětí stal příležitostí pro obchodníky, kteří se rodičům snaží prodat co nejvíce hraček.
Zdroje:
