Článek
Nachází se v severním italském regionu Friuli - Venezia Giulia. Pohodlně se sem dostanete autem třeba z Benátek nebo populárního letoviska Lignana. Aquilleia byla zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO a nutno poznamenat, že skutečně právem.
Založena byla v roce 181 př. n. l. jako římská vojenská základna, která měla sloužit k obraně před útoky barbarských kmenů ze severu. Prvních osadníků bylo kolem tří tisíc, ale za vlády císaře Augusta se jejich počet značně rozrostl, a to na 300 tisíc obyvatel. Po Římu tak šlo o druhé největší město. Dnes je ale jeho sláva už trochu zašlá. Jde o malé ospalé městečko, kde na davy turistů nenarazíte.
Jednalo se o místo, kde kvetl obchod, a to hlavně pro velice výhodnou polohu. Město totiž leží na břehu řeky a k moři je to, co by kamenem dohodil. Proto se zde nacházel třeba velký přístav, jehož pozůstatky mohou návštěvníci vidět dodnes.
Česká stopa v Aquillei
Jednou z nejkrásnějších památek, které byste zde rozhodně neměli minout, je bazilika, kterou nechal postavit první místní patriarcha Teodor. Podle historiků šlo pravděpodobně o úplně první křesťanskou stavbu, která v této lokalitě vznikla.
Jedním z patriarchů aquilleiské diecéze byl mimochodem jistý Svatobor. Jeho jméno vám nejspíš není povědomé, ale zmíněný muž byl jediným synem velkomoravského knížete Spytihněva II.
Nejedná se ale o jediného našeho krajana, který tento úřad zastával. Patriarchou v Aquillei se v roce 1230 stal také Mikuláš Lucemburský. Jednalo se o levobočka, kterého zplodil král Jan Lucemburský se ženou, jejíž jméno se během staletí z kronik vytratilo. Panovník nicméně tohoto syna uznal za legitimního a zařídil mu církevní kariéru.
Bazilika nabídne pohled na raně křesťanskou architekturu
Kromě těchto historických zajímavostí stojí ale bazilika za návštěvu i z jiných důvodů. Uvnitř můžete obdivovat nádhernou podlahu pokrytou raně křesťanskými mozaikami převážně s přírodními motivy. Pod presbitářem pak leží takzvaná Maxentiova krypta vyzdobená barevnými freskami, kde jsou uloženy ostatky místních svatých.
Nejzajímavější je ale podzemí, kde se nachází archeologické vykopávky, ukrývající pozůstatky domů a ulic z doby antiky včetně několika úseků s částmi mozaikových podlah. Patrná je také studna a řada dalších neméně působivých detailů.
V některých oblastech vykopávky stále ještě probíhají. Zde se archeologové snaží dát dohromady polámané sloupy.
Památky mezi silnicemi a probíhající vykopávky
Další archeologická naleziště jsou různě roztroušena po celé Aquillei, nicméně nejde o příliš velké město, a tak se během celodenního výletu dají pohodlně obejít. Místy působí trochu nepatřičně, protože se někdy nachází na zdánlivě nezajímavých místech vedle rušných silnic nebo ukrytá ve spleti křivolakých uliček. Na některých z nich navíc stále probíhá výzkum, takže za příznivého počasí možná uvidíte výzkumníky přímo při práci.
Byl by také hřích nezmínit jeden místní unikát, a to výborně dochovaný antický hřbitov. Využíval se mezi 1. a 4. stoletím a v tu dobu se podle tehdejších zvyklostí nacházel za městskými hradbami. Téměř jistě se jich zde nacházelo více, objeven byl ale dosud pouze jeden. Většina náhrobků a sarkofágů jsou však pouze repliky. Originály ale můžete vidět, pokud navštívíte kromě volně přístupných částí památek také místní archeologické muzeum.
Zdroje:
Rady na cestu - magazín - Aquileia
