Článek
Historicky první McDonald’s u nás otevřel v roce 1992, a to v pražské Vodičkově ulici. Na stejné adrese se mimochodem zmíněný fast food nachází dodnes. Pro lidi, kteří po dlouhých letech socialismu toužili po čemkoliv západním, to pochopitelně byla velká událost.
Zatímco v Americe byl řetězec dávno považovaný za nepříliš hodnotné jídlo, které si kupovali především ti méně majetní, u nás získal punc něčeho výjimečného. Na otvíračku si proto čas udělali nejen zvědavci z lidu, ale také známé osobnosti.
Celé této slávě přihlížela také tehdejší velvyslankyně Spojených států, bývalá dětská filmová hvězda Shirley Temple. Kromě toho před pobočkou vyhrávala kapela a dokonce pochodovaly mažoretky.
Jedním z prvních hostů byl herec Jiří Bartoška.
Abrhám ani Bartoška nemohli chybět
Fronta se před podnikem začala tvořit již v brzkých ranních hodinách. Stály v ní podle dostupných informací dokonce tisíce lidí. Vůbec jim nevadilo, že čekají několik hodin, než na ně přijde řada. Hamburger v papírové krabičce byl zkrátka velmi silné lákadlo. Málem by se tak mohlo zdát, že jde o nějakou slavnostní příležitost a ne jen prosté zahájení provozu.
Mezi prvními zákazníky byli mimo jiné herci Jiří Bartoška a Josef Abrhám. I oni ale museli trpělivě čekat ve frontě, žádnou přednost z protekce nedostali. Dodnes se však dochovaly fotografie, na kterých je vidět, jak si tento pamětihodný den užili.
Atmosféra Západu přitahovala mladé i staré téměř magickou silou. Rodiče brali své děti do McDonald’s, jako by šlo o něco mimořádného, podobně jako třeba do divadla nebo lepší restaurace. Nebylo neobvyklé, že na hamburger vyrazili například za vysvědčení nebo když některý z rodinných příslušníků slavil narozeniny.
Za první den přišlo do McDonald’s 11 tisíc lidí.
Hamburger nebyl právě laciný
Kromě pocitu světovosti za tím ale bylo ještě něco jiného. Na tehdejší poměry byly totiž v řetězci poměrně vysoké ceny. Například nejznámější burger Big Mac stál tehdy kolem 48 až 50 korunami, což vzhledem k průměrné mzdě v roce 1992 znamenalo relativně velký zásah do rodinného rozpočtu.
Jak uvádí Český statistický úřad, v roce 1993 činila průměrná mzda 5900 korun. Pokud bychom tak cenu Big Macu přepočítali vzhledem k dnešní ekonomice, stál by jeden jediný kus přes 300 korun. Za tuto částku je ale možné pořídit opravdu kvalitní burger v podstatně lepší restauraci, než je zrovna výdejní okénko rychlého občerstvení.
Navzdory tomu byl zájem velký. Jen během prvního dne tak restaurace obsloužila neuvěřitelných 11 tisíc zákazníků. Fronty se táhly stovky metrů od vchodu a na místě dokonce zasahovala i policie, která krotila příliš rozvášněné mlsouny.
Vášně později opadly
Situace se pochopitelně postupem času uklidnila. McDonald’s se rozšířil také do dalších měst, stal se všedním podnikem a brzy už ho nikdo za sváteční záležitost nepovažoval. Vzhledem k tomu, jak velký kulturní šok jeho příchod tenkrát znamenal, je ale počáteční nadšení nejspíš pochopitelné.
I přesto ale byl „Mekáč“ dlouhou dobu senzací. Kromě dosud nevídané nabídky se zákazníkům líbil také specifický interiér nebo fakt, že se v každé provozovně nacházel dětský koutek, ve kterém se malí strávníci mohli do sytosti vyřádit a někdy je dokonce bavil i animátor v kostýmu klauna.
Zdroje:
