Článek
Dnešní doba přeje rychlé módě. Nové trendy se objevují jako houby po dešti a stejně rychle zase zmizí. Plavky, ve kterých jsme ještě loni byli na pláži za hvězdy, jsou proto letos nenávratně mimo trendy. Kromě toho je často kupujeme v obchodech, které si spíše než na kvalitu potrpí na nízké ceny. Mnohdy se tak plavky další sezóny ani nedožijí.
Za socialismu to v Československu vypadalo úplně jinak, když jsme se chystali k vodě. Spokojit jsme se většinou museli s koupalištěm, pískovnou nebo rybníkem za vesnicí. Vyjet si na dovolenou do Jugoslávie totiž rozhodně nemohli všichni. To nás ale nezastavilo a vodní radovánky jsme si uměli užít.
Nudné plavky měli všichni stejné
Co se týká výběru plavek, měli jsme to vlastně svým způsobem velice jednoduché. V prodejnách oděvů toho zpravidla na výběr příliš mnoho nebylo a s plážovou módou to rozhodně nebylo jinak.
K dispozici bylo obvykle pouze několik málo barev. O pestrobarevných vzorech jsme si mohli nechat zdát. Pokud se někdo chtěl odvázat, musel se spokojit s nenápadnými proužky, případně kostičkami. Používané materiály byly převážně umělé. Nejčastěji se plavky šily z polyamidu nebo elastanu. Na těle to příliš příjemné nebylo, nedalo se ale zkrátka nic dělat.
Zatímco dnes si můžete v módních magazínech přečíst rozsáhlé elaboráty o tom, jaký střih plavek zvolit právě pro vaši postavu, aby vynikly přednosti a nedostatky se naopak trochu ztratily, v minulosti by něco takového bylo čiré sci-fi. Socialistické plavky měly střihy jednoduché a především prakticky identické.
Pánové museli vzít zavděk slipy
Pánové měli k dispozici plavky slipového střihu, nanejvýš s velmi nenápadnou nohavičkou. To bylo ale velmi výjimečné, a tak se muži všichni promenádovali ke stánku s občerstvením ve značně nelichotivém úboru.
Ženy se mohly rozhodnout, jestli dají přednost plavkám vcelku, nebo těm dvojdílným. Jednodílné plavky měly široká ramínka a nohavičku, vypadaly proto trochu jako cyklistický dres. Opalovat se v nich moc nedalo a že by někomu slušely, se většinou říci nedalo.
Plavky dvojdílné mívaly spodní díl kalhotkového střihu, obvykle ale střižený vysoko do pasu. Dnes by si takové bikiny nejspíš vybraly nanejvýš důchodkyně, dříve po nich ale chtě nechtě musely sáhnout i mladé dívky.
Podprsenky byly čirá hrůza
Nejsmutnější to ale bylo, jakmile přišlo na podprsenky. Jednoduché trojúhelníčky se šňůrkami na uvázání kolem krku byste na koupališti hledali marně. Většinou měly tvarované košíčky, které ale nebyly kulaté, jak jsou ženy zvyklé dnes. Tvar měly špičatý, takže přitahovaly nechtěnou pozornost a poprsí skutečně nelichotily. Někdy měly dokonce i kostice a široká ramínka, což možná ocenily starší dámy, na kterých se už projevila gravitace, dospívající dívky ale již podobně nadšené nebyly.
Jakmile jste si plavky jednou pořídili, používali jste je tak dlouho, dokud se nerozpadli nebo jste nepotřebovali jinou velikost. Měly být totiž hlavně praktické, na parádu se příliš nehledělo a navíc peněz nebylo v řadě domácností nazbyt.
Pokud už se u vody objevil někdo, kdo měl výrazně odlišné a hezčí plavky než ostatní, pravděpodobně si je ušil sám, nebo mu je poslali příbuzní ze Západu. V Československu to ale nebyla žádná sláva.
Zdroje:
